Podívejte se, jak se za okupace rozrostla pěstební plocha opiového máku v Afghánistánu

Navenek se prezentují různé důvody mise v Afghánistánu, nicméně dlouhodobě je veřejným tajemstvím, že žádnou válku v této zemi nelze vyhrát. Nicméně, země je pověstná nejen bohatými a především zatím nevytěženými nalezišti nerostného bohatství, ale zejména ideálními podmínkami pro pěstování opiového máku, z něhož se vyrábí heroin.

Jedná se tak o největšího světového producenta této drogy, přičemž velmi zajímavá jsou i čísla, která jasně ukazují, jak se postupně pěstební plocha této plodiny za okupace zvyšovala, přičemž výkyvy byly spíš otázkou ovlivnění klimatickými podmínkami v daném roce, než jakoukoli snahou o potlačení pěstování tohoto lukrativního vývozního artiklu.

Podle posledního průzkumu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu se plocha afghánské půdy využívané k pěstování máku v roce 2020 po poklesu v posledních letech zvýšila o 37 %. Tento nárůst se týká především jižních a západních regionů země.

Předchozí krátkodobý pokles souvisí s řadou faktorů, včetně politické nestability a konfliktů, ničivých such, silných sezónních záplav, sníženého mezinárodního financování a pracovních příležitostí.

Podle jiných odhadů se v roce 2000 do tohoto odvětví zapojilo 4 až 5 milionů lidí (z celkového počtu asi 25 milionů obyvatel v té době).

Na grafu níže je vidět, jak v roce 2001, tedy v době, kdy vrcholila vláda Talibánu (krátce před intervencí NATO) výrazně poklesla výměra pěstebních ploch opiového máku. Poslední čísla sice zaznamenávají mírný pokles (stále jde však o výrazně vyšší čísla než před rokem 2002), ten je však ovlivněn spíš  nepřízní počasí. Ovšem v roce 2020 došlo k výraznému nárůstu, jak je již uvedeno výše (graf znázorňuje stav jen do roku 2016).

Tálibán nyní ovládá velkou část afghánského hospodářství, včetně výroby máku a tras obchodu s drogami do Pákistánu, Íránu a Tádžikistánu. Tato kontrola se zdá být ještě důležitější než v minulosti. I když se Talibán těsně před invazí rozhodl zlikvidovat většinu pěstebních ploch opiového máku, nyní se zdá, že tímto směrem zasahovat nebude. Vždyť jde nyní o hlavní zdroj příjmů nemalé části Afghánců, včetně samotných Talibánců.

Navíc, z Afghánistánu pochází 90% světové produkce heroinu. Většina zejména západních zemí šíření drog nijak aktivně nebrání (naopak, je zde stále silnější snaha o jejich jistou legalizaci), neboť mnohdy černý trh s drogami paradoxně zvyšuje HDP zemí, kde je vysoký počet konzumentů drog. Právě k tomuto zjištění dospělo například Švédsko.

Talibán si zcela zřejmě velmi dobře uvědomuje, že většina heroinu jde do Evropy a USA, tedy na území, jehož populace má být zničena či islamizována. Prodávat tak drogy těm, proti nimž je vedena válka, může být jednou z cest redukce obyvatel těchto „nepřátelských“ zemí.

Jak nedávno prozradil i jistý arabský drogový dealer, který působí v Itálii, tak má radost z každého zmařeného života svých klientů. Za tuto činnost v džihádu je dokonce chválen i svojí rodinou.

Vlna invaze z Afghánistánu do Evropy s sebou samozřejmě přinese i větší přísun heroinu. Dosud byli Afghánci zvyklí jej s sebou cestou do Evropy brát coby platidlo, nyní to nebude jiné. A stejně významně se tím zvednou i výdělky pouličních drogových dealerů a v důsledku toho zřejmě i počty konzumentů této drogy ve všech evropských zemích….