Italský chlapec, který v sebeobraně zabil afrického drogového dealera, zůstává ve vězení

Nedávno jste si zde mohli přečíst zmínku o případu mladého Itala, který byl napaden africkým drogovým dealerem, jehož v sebeobraně zabil. I přes nezávislé svědectví, které  hovořilo spíš pro verzi sebeobrany, je chlapec stále držen ve vazbě. Jde tak o další případ, kdy je trestán napadený Ital za to, že zabil afrického útočníka.

Jde o případ na jehož základě ještě lépe pochopíte, že se jedná o dalšího politického vězně italského imigračního režimu. Nezapomínejme, že zadržování v předběžném řízení je zneužitím, pokud nehrozí opakování trestného činu nebo poškození důkazů. Drogový dealer je mrtvý, a aby se zabránilo údajnému poškození důkazů, chlapec zůstává ve vězení. Ale oni, ti z imigračního režimu, musí zasáhnout jednoho, aby ukázali ostatním Italům, co si (ne)mohou dovolit. Třeba to, že si nemohou dovolit se bránit, pokud je napadne africký drogový dealer.

Jde o stejný případ jako u radního ve Vogheře, kde dokonce i záběry z kamer ukazují, že byl napaden také severoafrickým drogovým dealerem. Přesto zůstává radní ve vazbě.

Pro stát má život zahraničních drogových dealerů větší cenu než život poctivých italských občanů. Alessandro a radní neudělali nic špatného, jen se bránili. Přesto jsou systémem považováni za vrahy.

Svědek potvrzuje obhajobu chlapce, přesto ani toto svědectví nepomohlo k jeho propuštění:

„Jsem z Urgnana, byl jsem zedníkem, dokud moje společnost nezbankrotovala. Teď žiju takhle.“ Šedesátiletý muž je také očitým svědkem.

„Co se stalo? Byl jsem tam, protože jsem si chtěl sednout na schody a najíst se. Byl tam také Tunisan, jeho žena a děti a chtěli si odpočinout. Dal jsem si sendvič se sýrem, který jsem si vzal v kantýně. A pak jsem viděl toho mladíka, jak vychází předními dveřmi domu, měl na hlavě helmu. Nevšiml jsem si žádného nože. V jednu chvíli se oba kutáleli k zemi. Láhev od piva byla na zemi: pak se rozbila. Potom? Když jsem viděl krev, zavolal jsem karabiniéry (poblíž je stanice) a sanitku. Tunisan byl špinavý od krve a spočíval na nohách své ženy.“

Očitý a nezávislý svědek popírá výpověď submisivní partnerky drogového dealera: chlapec neměl nůž, a proto drogovému dealerovi nevyhrožoval.

Alessandro Patelli, 19letý zahradník, bezúhonný, řekl, že se bránil jen proto, že mu tuniský drogový dealer vyhrožoval rozbitou lahví a že se nevrátil domů, aby se vyzbrojil, ale vzal si helmu. Proti němu hovoří jen partnerka zavražděného drogového dealera, která prohlásila: „Patelli přišel s helmou na hlavě a hledím zvednutým. V ruce měl nůž – motýlek a obrátil se k Marwenovi a řekl: ‚Uvidíme, co dokážeš.'“ V tu chvíli se na něho Tunisan vrhl a oba padli na zem, kde pak došlo ke rvačce zakončené smrtí jejího manžela.

Takže i ten nejvíce znevýhodněný svědek připouští, že první, kdo udeřil, byl její partner, drogový dealer, známý týráním v rodině.

Zaujatá svědkyně, manželka Tunisana (která samozřejmě musí být coby muslimka plně oddaná manželovi), samozřejmě hovořila v neprospěch mladého Itala, který je nyní ve vazbě.

Když přecházíme dvě svědectví, vynoří se pravda: chlapec opustil dům, tuniský drogový dealer ho udeřil a on zareagoval.

Tolik tedy shrnutí případu, jak jej podávají italské zdroje. Tunisan byl i podle dalších výpovědí znám policii nejen coby drogový dealer, ale také mnohokrát řešili domácí násilí, neboť často bil jak manželku, tak děti. Nicméně, i přesto italští politici nešetří projevy soustrasti vůči vdově a na druhé straně se jeden za druhým pozastavují nad „otřesným činem rasistického Itala“, do té doby zcela bezúhonného.

Lze jen zkonstatovat, že podobné jednání nyní odradí každého Itala od toho, aby se případnému útoku adekvátně bránil, což povede k dalším obětem, ovšem na straně původních obyvatel. A už vůbec si nikdo netroufne bránit cizího napadeného člověka, což už se ostatně děje.