ESLP rozhodl, že je povinností daňových poplatníků EU poskytnout ilegálům zdarma stravu, oblečení i zdravotní péči

A máme zde nový precedens, zavedený ESLP, který bude znamenat další nesmírné zatížení rozpočtů zemí, které jsou třeba jen tranzitním prostorem pro ilegály. Podobně, jako je tomu v případě Polska, které už nějakou dobu odmítá vpustit do země skupinu muslimů z Afghánistánu a Iráku, kteří už asi dva týdny táboří na bělorusko-polských hranicích. O tom, jak to na hranicích aktuálně vypadá, jste si mohli přečíst už zde, kde můžete shlédnout i video oněch „ubožáčků.“

Na Polsko byla v té souvislosti podána žaloba k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP), který rozhodl tak, že se o ilegály musí Polsko – respektive polští daňoví poplatníci –  postarat.

Evropský soud pro lidská práva ve středu rozhodl, že daňoví poplatníci v Polsku „mají povinnost“ poskytnout skupině nelegálních přistěhovalců uvízlých na hranicích s Běloruskem jídlo, vodu, oblečení a lékařskou péči zdarma.

Na hranicích s Polskem čeká téměř dva týdny 32 ilegálů.

Vetřelci, které běloruská vláda v odvetě za různé sankce přijala z Afghánistánu a Iráku, nyní uvízli mezi dvěma řadami vojáků obou zemí a nemohou se dostat tam ani zpět.

Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku v prozatímním rozhodnutí rozhodl, že Poláci by měli ilegálům poskytovat „jídlo, vodu, oblečení a odpovídající lékařskou pomoc“.

Soud však neudělil žádné právo na sociální zabezpečení ani kapesné – zatím. V praxi může být takové rozhodnutí učiněno později, kdy se očekává, že soud odsoudí Polsko, že musí umožnit Afgháncům a Iráčanům požádat o azyl.

Rozhodnutí však zatím poněkud nečekaně neznamená, že Polsko je automaticky povinno umožnit arabsko-afghánské skupině mužů vstup do země, aby požádali o azyl, což bylo dříve považováno za výsledek Ženevských úmluv a ESLP.

Jak vyřešit problém sousedů, kteří vypouštějí jednotlivce ze třetího světa přímo na vnější hranici EU, se teprve uvidí. Soudní dvůr vydá dne 15. září nové prozatímní rozhodnutí, které by v praxi mohlo omezit kritizované takzvané právo na azyl.