Aktuální záběry z dronů ukazují, jak přechází další džihádisté z Běloruska do Litvy (video)

Sankce, které účelově EU vyhlašuje jen na ty země, kde se to hodí „politicky“, se nakonec vždy obrátí právě proti samotné EU, respektive jejím členským státům. Pokud bychom se vrátili na původ současné invaze z Běloruska do Litvy, pak je třeba připomenout, že za tím stálo jedno odklonění letadla se zcela bezvýznamným fašounkem na palubě, kterého ovšem EU prezentovala coby „disidenta“. Tedy záminka, která ihned vyvolala tuto nepřiměřenou reakci, nyní nese své plody.

Pokud ovšem trochu odbočím, tak připomínám, že například Turecko nikdy pod sankcemi EU nebylo (naopak, navrhované sankce část zemí, v čele s Německem odmítla), přitom už dlouhá desetiletí okupuje jeden ze členských států EU – Kypr, aktivně spolupracuje s ISIS, zavádí v zemi právo šaría se vším všudy a zejména v posledních letech neustále narušuje suverenitu Řecka, které je taktéž členskou zemí EU. O tom, že je tato země momentálně vůdčí silou islamizace evropských zemí, snad ani netřeba hovořit.

To tedy na úvod, aby bylo jasné, že u zemí, kde jsou velmi zásadní důvody pro sankce, tyto uděleny nejsou (naopak, Turecko je stále kandidátem na členství v EU) a tam, kde jsou důvody spíš na vodě, se účelově zavádí. Pak se samozřejmě dala podobná reakce očekávat. Z Běloruska se tak do Litvy dostaly už tisíce džihádistů z různých zemí Asie i Afriky.

Od června režim  Alexandra Lukašenka letecky přivedl do země téměř 4000 Iráčanů, kteří poté nelegálně překročili hranice s Litvou a vstoupili do EU. Nyní se k situaci vyjádřilo Německo, které údajně do Litvy „posílá německý personál  jako součást ochrany vnějších hranic EU, aby zemi podpořilo politicky a prakticky“.

Litevská pohraniční stráž navíc zveřejnila snímky, na nichž běloruská pohraniční stráž demontuje ploty z ostnatého drátu mezi oběma zeměmi. Litevci mají podezření, že cílem tohoto opatření je rovněž usnadnit nelegální překročení hranic Iráčanům a stále více i Afričanům.

V poslední době posílily i lety z Iráku do Běloruska, přičemž iráčtí ilegálové jsou dokonce převáděni přes hranice běloruskou pohraniční stráží, jak je vidět na záběrech z dronů:

Několik metrů před zelenou hranicí se pohraniční stráž stáhla a nechala skupinu asi 25 lidí, včetně několika dětí, cestovat poslední metry směrem k EU.

K výše uvedenému jen dodávám, že právě za podobné problémy si může EU do značné míry sama. Pokud se podíváme na situaci v Libyi, tak podobná invaze odtud do Evropy by nebyla možná, kdyby právě evropské armády pod vedením Francie Libyi v roce 2011 nerozvrátily a neodstranily Kaddáfího, který dokázal udržet v zemi pořádek, přičemž do Evropy se přes Libyi nedostala ani noha. Nyní je rozvrácená země nejen rejdištěm ISIS a jiných bojůvek, ale také hlavní invazní trasou do EU.

Jak vypadají důsledky narušení diplomatických vztahů jsme mohli vidět před pár měsíci také v případě španělské exklávy Ceuta, kam proudily tisíce zejména Maročanů poté, co Maroko přestalo hlídat hranice se španělskou Ceutou. I zde šlo o důsledek diplomatické roztržky mezi oběma zeměmi. Ovšem na diplomatickou válku jsou experti i v naší vládě, ti dokázali v případě kauzy „Vrbětice“ to, co se jen tak někomu nepodařilo: jsme spolu s USA jednou ze dvou zemí, které Rusko vyhlásilo za otevřeně nepřátelské.

K různým roztržkám mezi zeměmi, často zcela účelovým, dochází neustále, nicméně už předem si musí země, která roztržku vyvolá, uvědomit, jak dalece se může vymstít. V případě Běloruska je důsledkem sankce nekonečný proud džihádistů na území Litvy. Země EU by tak měly namísto podpory okupačních misí v zájmu cizích mocností (nyní se to týká Mali) raději přemístit své vojáky právě na hranice s Běloruskem. Předpokládám, že po dobu trvání sankcí se přístup Běloruska nezmění. Ovšem s tím jistě EU od samého počátku počítala.

Džihádisté ze Středního a blízkého východu mají v poslední době poněkud komplikovanější přístup do Evropy (především díky lepší ostraze řeckých hranic), takže jejich odklonění jinou trasou se nakonec hodí globalistům, kteří od začátku celou invazi organizují.

Naskýtá se tedy otázka, zda v tomto případě nešlo o záměr EU, která podporuje muslimskou invazi do Evropy už dlouhé roky. Co když bylo bruselským hlavounům od samého začátku jasné, co sankce proti Bělorusku způsobí podobně, jako muselo být před deseti lety jasné, co způsobí rozvrácení Libye?

Nebyl tedy od samého začátku vše především záměr samotné EU??