K hlavním sponzorům pašeráckých neziskovek patří bohaté arabské země a Turecko

O tom, že pašerácké neziskovky slouží do značné míry zájmům islámských zemí, jejichž ambicí je co nejrychlejší islamizace Evropy, snad nikdo soudný dávno nepochybuje. Výměna Evropanů za Afričany a Araby je tak nejen v režii globalistů (EU), ale i muslimských zemí, které již dlouhodobě sponzorují evropské mešity, modlitebny a různé islámské spolky na území evropských států. Vysoce ziskové neziskovky, které brázdí vody Středozemního moře i Atlantického oceánu mezi Afrikou a Kanárskými ostrovy, jsou většinou španělského, francouzského, italského a německého původu. Zatímco hlavním sponzorem prvních tří zmiňovaných jsou bohaté arabské země, v případě německých pašeráků je hlavním sponzorem Turecko.

Například katalánská neziskovka Open Arms, která se v posledních dnech navzdory zákazu uvalenému její vládou, pod jejíž vlajkou pluje, vrátila k pašování Afričanů do Itálie, je štědře financována Araby. Tato pašerácká neziskovka za tři roky činnosti vydělala 3,6 milionu eur.  To jsou ovšem jen oficiálně vybrané peníze, nejsou zde zahrnuty například provize od libyjských pašeráků.

A mezi jejich sponzory patří arabské země. Financování probíhá zastřeně: přes Manchester City, což je kupodivu také společnost dalšího sponzora Open Arms, Guardioly, přes jehož neziskovku se přelévají finance z Emirátů. A je zvláštní, že Emiráty financují ty, kteří převáželi afroislámské ilegály do Itálie, ale od začátku války neuvítaly ani jednoho skutečného syrského uprchlíka.

A Sea Watch, neziskovka Caroly Racketeové, je pro změnu financována Turky, organizací Milli Gorus.

O Milli Gorus – radikální turecké islámské organizaci – se hodně mluvilo v souvislosti s výstavbou největších německých mešit. Tato organizace stojí i za dalšími mešitami po celé Evropě, záměrem těchto islámských radikálů byla i výstavba tří nových mešit v Itálii.

A právě v jedné z radikálních mešit, otevřených v italském Miláně organizací Milli Gorus, se zrodilo „italské“ muslimské hnutí.
Co je to Milli Gorus? Ve skutečnosti je to organizace, která – podobně jako jiné – spadá pod Diyanet, což je zastřešující islámská organizace, založená v Turecku politickým a duchovním vůdcem, který vydláždil cestu současnému režimu sultána Erdogana, odhodlanému překonat sekularismus a právní stát tureckých institucí.

Prohlášením Diyanetu, nejvyšší náboženské (a státní) autority v Turecku, byl například snížen minimální věk pro sňatek. Manželství 9letých dívek bylo dokonce popsáno jako „nezbytné“, aby dívky neměly nemanželské vztahy. Institut tak na území Turecka postupně zavádí právo šaría.

Institut dohlíží na náboženské struktury a na přibližně 85 tisíc mešit po celém světě, přičemž ministerstvo pro náboženské záležitosti zažilo v letech vlády Erdoganovy strany (AKP) bezprecedentní expanzi.

Rozpočet organizace, který mezi lety 2002 a 2012 vzrostl o 176 procent a zvýšil počet zaměstnanců, se za deset let zvýšil asi o 47 tisíc zaměstnanců. V roce 2013 pokryl rozpočet ministerstva ekvivalent výdajů až osmi ministerstev a získal dvakrát více finančních prostředků, než jaké byly poskytnuty ministerstvu zdravotnictví.

Institut má „mezinárodní misi“: Rozšířit turecký a islámský vliv ve světě. A jedním ze zásadních úkolů je podpora muslimské invaze. Mezi nové cíle institutu patří vytvoření mezinárodní  vzdělávací organizace pro islámská studia se zvláštním zaměřením na studenty ze středoasijských republik, Balkánu a afrických zemí.

Vzdělávací mise Diyanetu již přivítala asi 1200 studentů z těchto oblastí pro kurzy Koránu, 986 nových členů teologických fakult, 80 doktorandů a 1 365 nových studentů náboženských středních škol. V říjnu 2014 předseda katedry Mehmet Gormez rovněž vyjádřil ochotu zřídit v Istanbulu mezinárodní náboženskou univerzitu v otevřené konkurenci a výzvě se stávajícími institucemi v Malajsii a Pákistánu, včetně historické univerzity Al-Azhar v Káhiře.

Ovšem zcela zásadním cílem Diyanetu je výstavba mešit v zahraničí. V současné době jsou ve výstavbě mešity Diyanetu například v těchto zemích: Kypr, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Bělorusko, Filipíny, Anglie, Somálsko a Itálie.

V Albánii se Ankara zavázala k výstavbě největší mešity na Balkáně, schopné pojmout 4500 muslimů a měla by být i velmi dobře vybavená: najdete tam konferenční sál, deset studoven, knihovnu, dvoupodlažní muzeum, restauraci a kulturní centrum.

Ambice Diyanetu dalece přesahují evropský kontinent a v poslední době se dotýkají břehů Kuby. V únoru, během návštěvy ostrova, prezident Turecké republiky Recep Tayyip Erdogan oznámil kubánské vládě, že chce na pobřeží Havany postavit dvojče barokní mešity Ortakoy. Ankara se sem dostala rychleji, než konkurenční Saúdská Arábie, která je zatím největším sponzorem mešit v západních zemích.

Ankaře a Rijádu se však podařilo překonat vzájemné nepřátelství při organizaci hadždž, poutě do Mekky. V září 2014 získal Diyanet ze Saúdské Arábie ocenění nejlepšího poskytovatele služeb pro poutníky pobývající v Mekce. Ocenění je spojeno s vytvořením obrovské kuchyně, obsluhované 130 zaměstnanci a schopné distribuovat turecké speciality pro asi 40 tisíc poutníků denně.

Zástupci sunnitských muslimů se přirozeně vždy nějak dohodou, vždyť jim jde o stejnou věc: islamizaci zatím neislamizovaných zemí.  Společně tak financují nejen mešity, modlitebny, islámské spolky a další atributy islámu v nemuslimských zemích, ale podílí se i na sponzoringu pašeráckých neziskovek, které jim s islamizací Evropy velmi vydatně pomáhají. Podobně, jako EU, platící miliardy výpalného Turecku. To pak z těchto peněz sponzoruje nejen neziskovky, ale také mešity v Evropě…