Politika do sportu nepatří, obzvlášť když jde o podporu protibělošského rasismu

Kdo sleduje politiku tzv. BLM a na ně napojených bojůvek typu Antifa, ten ví, že nejde o žádnou antirasistickou organizaci, ale o organizaci, která má podpořit v současné době se prosazující protibělošský rasismus. Od doby, kdy vloni vyvolaly tyto bojůvky nepokoje v ulicích, došlo k nárůstu počtu rasově motivovaných vražd bělochů v USA, o čemž se však spíš mlčí. Rozhodně nejde pro většinu mainstreamu o téma, které by měl zájem šířit. O některých takových skutečně otřesných případech si můžete přečíst například zde, zde, nebo zde.

O tom, že nejde o protirasistickou organizaci jsme se mohli přesvědčit i poté, kdy byli různě perzekuováni ti, kdo přišli s hesly jako WLM nebo ALM, přičemž v prvním případě se uvádí, že záleží na bílých, ve druhém, že na všech životech. Co je na tom špatně? Kdo není rasista, ten musí souhlasit s BLM, ALM i WLM. Nicméně nám má být vštěpováno, že jediným správným heslem, v jehož jméně nyní poklekají sportovci především v USA a Evropě, je právě BLM, tedy jen na černých životech záleží…

V loňském roce začali hráči „klečet“ před každým zápasem Premier League, aby podpořili hnutí „Black Lives Matter“.

Na kvůli covidu prázdných stadionech se pravidelně klečelo a panovaly obavy, jak budou diváci reagovat na gesto, až se konečně vrátí na tribunu. Veřejná podpora však nebyla vůbec očekávaná: v posledních dvou zápasech Premier League bylo gesto vypískáno právě těmi, na jejichž životech podle těch, kdo BLM tlačí do popředí, nezáleží.

Zajímavé je, že v současné době dochází v zápasech ke zvláštnímu jevu, který tak nějak jasněji ukazuje propastné rozdíly mezi střední a východní Evropou a tou západní, která je již delší dobu pod ideologickou indoktrinací. Ovšem i přesto fanoušci zemí, které poklekají, své vlastní fotbalisty vypískávají.

Snad ještě více tak bývají klečící fotbalisté ze západoevropských zemí vypískáni tehdy, kdy hostují v zemích, jejichž fotbalisté neklečí především proto, že ví, že by si tím poškodili reputaci u vlastních fanoušků.

Takto například naposledy vypískali maďarští fanoušci pokleknuvší irské fotbalisty, zatímco jejich tým zůstal stát:

https://twitter.com/i/status/1402345548351475714

V neděli 6. června 2021 se konalo přátelské utkání mezi Belgií a Chorvatskem. Před začátkem zápasu belgický tým poklekl, zatímco Chorvaté stáli vzpřímeně. Chorvatský reprezentant se na internetu dočkal pochvaly a podpory z celé Evropy za svůj přístup. Fotbalovým fanouškům se líbilo, že chorvatský národní tým odolal politizaci sportu, s níž se začalo v USA.

Už na rozdílném přístupu mužstev je patrná rozdílná mentalita v různých zemích Evropy, ale zřejmě v tom hraje roli i rozdílné etnické složení klubů, které jsou v západní Evropě přece jen barevnější. Na druhou stranu politizaci sportu kritizují i fanoušci těch mužstev, která poklekávají. Pak by mne zajímalo, pro koho tyto týmy klečí? Hrají stále ještě pro všechny své fanoušky bez rozdílu barvy pleti nebo už jen pro propagaci vládnoucí ideologie, která je tlačena globalisty??