Bělorusko začalo v odvetě za sankce EU posílat přes hranice Iráčany

Sankce jsou čisté politikum. Pokud se podíváme na to, proti jakým zemím zavádí EU sankce a jaké naopak podporuje, pak je jasné, že zde rozhodně nejde o nějaká proklamovaná „lidská práva“ či podobné nesmyslné oficiální důvody.

To by pak musela být Saúdská Arábie, kde je žena stále podřadnou, vraždy ze cti beztrestné a naopak homosexualita trestaná i smrtí, pod trvalými sankcemi. Ovšem děje se pravý opak, reprezentace zemí EU se předbíhají v rektálním alpinismu vůči této zemi, kde vládne ta nejtvrdší forma islámu.

Nejinak by tomu muselo být ve vztahu k Turecku, které trvale ohrožuje členský stát EU – Řecko a další členský stát – Kypr – již dokonce 47 let okupuje. A to nehovořím o islamizaci evropských zemí, která nyní probíhá velmi aktivně právě díky Turecku. EU však naopak vytrvale platí sultánovi Erdoganovi štědré výpalné, aby mohl nadále vyzbrojovat vojáky ISIS nebo financovat výstavbu mešit po celé Evropě.

Diktátorských režimů je po celém světě spousta. Drtivá většina z nich ovšem tzv. „liberálním demokratům“ absolutně vůbec nevadí, pokud jim jdou jinak na ruku. Třeba formou levné ropy či možnosti využití jakéhokoli jiného nerostného bohatství dané země.

Na druhou stranu jsou zde země, jejichž vládní představitelé nejsou nijak loutkoví a ty je nutno odstranit, třeba finanční podporou „opozice“. Nebo sankcemi. A sankce samozřejmě téměř vždy  vyvolají i nějakou protireakci.

Jen za poslední dva týdny vstoupilo do EU nelegálně přes bělorusko-litevskou hranici téměř 100 ilegálů, převážně Iráčanů. Informovaly o tom litevské pohraniční orgány.

Frontex se sídlem ve Varšavě významný nárůst přechodů z Běloruska potvrdil. Celkem je letos těchto přechodů již 439, což je 5,5x více než za celý loňský rok.

Litevští politici už týdny bijí na poplach a obviňují běloruské orgány, že jsou za tento vývoj zodpovědné. „Zdá se, že běloruské úřady mohou být zapojeny do organizovaného přílivu nelegálních migrantů,“ řekla litevská ministryně vnitra Agnė Bilotaitėová.

Litevská premiérka Ingrida Simonyteová uvedla: „Není to jen epizoda nelegálního přistěhovalectví, jak vidíme na jiných hranicích.“

„Od července bude svým kolegům pomáhat několik desítek pohraničníků EU“, řekl jejich mluvčí. „Evropští agenti nasazení v programu Frontex budou Lotyšsku a Litvě nápomocni při ostraze hranic a dalších funkcích správy hranic, včetně repatriace.“

Problém tkví v tom, že Litva má hranici s Běloruskem v délce asi 680 km. Tu je téměř nemožné chránit celou.

Rostoucí počet ilegálů v Litvě a Lotyšsku by se mohl stát problémem i pro Německo: Jakmile přistěhovalec skutečně zažádá o azyl, může teoreticky a legálně projít Polskem a odjet do Německa podat novou žádost o azyl s vědomím, že nejspíš nebude vyhoštěn.

K této „sekundární migraci“ již dochází ve stále větším měřítku například z Řecka. Podle zprávy létají největší skupiny žadatelů o azyl z Atén do Varšavy a pak se do Německa dopraví autem, minibusem nebo vlakem. Od konce ledna do konce února se podle federální policie na území Německa objevilo asi 140 lidí z této skupiny.