Ve Švédsku se staví první sdílené byty – přesně podle představ „Velkého resetu“

Nikdo nebude nic vlastnit a každý bude šťastný, vše se bude sdílet. To je jedno ze stěžejních hesel Světového ekonomického fóra (WEF) v rámci plánů tzv. „Velkého resetu“. Po pravdě jsem si nedokázala představit, jak by takové trvalé sdílené bydlení mělo vypadat, nyní nám to bude předvedeno v praxi. A kde jinde, než ve Švédsku, kde se staví první sdílené byty. Možná si řeknete, že už nyní jsou mladí často na různých internátech. ubytovnách apod. Nicméně zde jde zpravidla o přechodné bydlení, přičemž většinou nikdo z takto ubytovaných nepočítá s tím, že by měl u podobného stylu bydlení zůstat.

Navíc, v podobných bytech, které si společně pronajímá třeba několik studentů, má většinou každý své osobní věci a to včetně potravin. Ovšem tyto sdílené byty počítají nejen s trvalým bydlením tohoto stylu, ale také s tím, že se v nich bude vše sdílet a to včetně potravin.

Sdílené bydlení dostalo ve Švédsku trendovější název a nyní ho v Helsingborgu zavádí jako „spolužití“. Nájemníci se podělí o vše od obytného prostoru až po potraviny a úklidové služby.

Městská realitní společnost je uprostřed velkého projektu transformace čtvrti Drottninghög v Helsingborgu, kde se o ubytování podělí 12 jednotlivých domácností. Každý dostane svou ložnici mezi 10 a 14 metry čtverečními a kromě toho se rozdělí o 200 metrů čtverečních společných prostor, rozdělených do dvou pater.

Abyste se vešli do kolektivu, nemusíte procházet frontou na obecní bydlení. Je však vyžadován osobní pohovor.

„Je velmi důležité, aby lidé, kteří zde budou žít, do sebe zapadli. Proto budeme dělat pohovor s těmi, kteří tu chtějí žít, abychom je spojili dohromady,“ řekla pro SVT Christine Delander Ekstenová, projektová manažerka sdíleného bydlení Helsingborgu.

Delander Ekstenová také zmiňuje, že projekt může vést ke zvýšené integraci, ale ta že není primárním účelem. Podle ní chce stále více lidí žít kolektivně. „Jsme zaměřeni na tu část veřejnosti, která chce tento život jednoduše sdílet a žít,“ říká.

Takže jak sami vidíte, společné má být vše, milostivě vám zůstane jen vlastní malá ložnice, jediná výspa soukromí. Jinak vše sdílíte s ostatními a to včetně potravin, drogerie, služeb. Nemá jít o nějaké klasické studentské bydlení, dočasné, odkud studenti odjíždí o víkendech a prázdninách domů, ale o trvalé bydliště, které sdílíte s dalšími  – v tomto případě – 11 lidmi. Zatím je samozřejmě podobné bydlení věcí dobrovolnou. Ale jak dlouho to tak zůstane?

Připomínám, že Švédsko je jakýmsi „pokusným králíkem“ NWO, právě zde začali s LGBT propagandou, multikulturalismem, odtud přichází zelený úděl a Greta, která je symbolem klimaalarmismu. Genderová výchova, která se ve Švédsku praktikuje už 20 let, nyní přichází do celého západního světa. Neumím si představit, jak podobným způsobem sdílí bydlení rodiny, s čímž se samozřejmě do budoucna počítá také.

První průkopníci tohoto typu trvalého bydlení budou Švédové, nicméně do roku 2030 by se mělo právě sdílené bydlení, ale i sdílení různých věcí každodenní spotřeby, zavádět i ve zbytku západních zemí. Tedy alespoň podle toho, co plánuje WEF.

Vše, co budete potřebovat, si pronajmete. Kdy je lepší s tím začít, než v době počínající hospodářské krize, která postihne zásadním způsobem celý západní svět? S nápady na zvýšení daní z nemovitostí nyní přichází – jaká náhoda – v různých zemích právě ti politici, kteří jsou hybnou silou 4. průmyslové revoluce, či – chcete-li – Velkého resetu.

Lze počítat s tím, že tyto sdílené byty budou také patřičně etnicky vyvážené, aby nedocházelo při přidělování sdílených bytů k rasové diskriminaci. Jistě nepotrvá dlouho a podobné byty vyrostou i v dalších zemích či ve městech, která jsou vedena „pokrokovými“ politiky.

Mnoho lidí dotlačí ke sdílenému bydlení velmi vysoké daně z nemovitostí a lze předpokládat, že k podobným účelům se budou využívat i rodinné domy, kde do budoucna nebude možné žít v menším, než povoleném počtu osob. Ostatně, dům pak bude vlastnit skutečně jen málokdo, většina vyvlastněných domů z důvodu neplacení povinných daní propadne státu či zůstane v rukou korporací, které budou takto „zadlužené“ nemovitosti vykupovat. To tedy v případě, že se plány globalistů do puntíku splní, což zatím – naštěstí – není jisté…