Džihád má několik fází i způsobů. Dobývání území zdaleka nemusí být jen mečem, velmi účinnou formou džihádu především v západním světě je tzv. takíja, tedy přetvářka před bezvěrci. Jde o skutečně nejúčinnější způsob obsazování území v místech, kde by nebyl například džihád mečem až tak účinný.
Proislámská propaganda je pak velmi často cílena na ženy, neboť právě ty jsou hlavním cílem konverze. Nemuslimka, která konvertuje, se poté provdá za muslima a porodí děti, které jsou automaticky také muslimové. V západních zemích tato propaganda funguje vskutku skvěle, počty konvertitek, které jsou založené čistě na podobné propagandě, neutěšeně narůstají.
Hidžáb, jako všechny další formy muslimského zahalování, má za úkol skrýt ženu před pohledy kohokoli jiného, než manžela nebo jiného blízkého příbuzného (otce, bratra). Je však především symbolem podřízenosti a vyjadřuje fakt, že je daná žena majetkem svého mužského příbuzného. Není tedy rozhodně symbolem svobody, jak tvrdí muslimky ve videu, neboť tento údajný „symbol svobody“ touží vysvléci mnoho žen a dívek v zemích, kde na to nesmí ani pomyslet.
https://youtu.be/T_FORJhCds0
Den hidžábu, který má za úkol propagovat islám v západních zemích, už má tedy i opačnou verzi – „den pálení hidžábu“, což je den bez hidžábu, kdy muslimky, které ho odmítají nosit, tento symbol jejich ponížení pálí a to většinou s vědomím, že budou za svůj čin potrestány. Tento způsob nakládání s hidžábem se ovšem v Evropě tají, neboť je třeba vyvolat dojem, že všechny muslimky, které hidžáb nosí, jsou z jeho nošení nadšené….
Neomarxisté žádné své náboženství nevytvořili, a tak se jim is lam hodní k ovládnutí obyvatel.