Bouře v europarlamentu – dojde ke štěpení konzervativních, euroskeptických frakcí?

U nás si toho zřejmě málokdo všiml, ale ten, kdo sleduje podrobněji zahraniční politiku, to možná zaznamenal. V současné době dochází k názorovým zvratům a změnám v rámci některých poltických stran, zastoupených v europarlamentu.

Myslím, že už dávno nedává současná příslušnost některých stran v rámci europarlamentu příliš smysl v kontextu s jejich domácí politikou. To se týká stran v různých evropských zemích. Nicméně ten, kdo dění v EP velmi pozorně sleduje, dokáže rozeznat, jakou politiku která strana skutečně dělá. Pokud se podíváme na naše strany, které jsou v EP, tak některé jsou přesně tam, kam patří, u jiných jejich politika v EP neodpovídá tomu, jako politiku deklarují doma.

Například taková ODS, která už se v EP často nejen alibisticky zdržuje, jen aby nemusela hlasovat stejně jako jejich konzervativní frakce, už vzhledem k jejich sblížení s TOP0,09 a deklarované spolupráci s Piráty vůbec do euroskeptické frakce nepatří, jejich reálná politika je blíž frakci lidovecké či liberální. Na druhou stranu ANO, které patří do nejvíce eurohujerské liberální frakce (a podle toho většinou i hlasuje) nám v EP naplno odkrývá, kým tato partaj skutečně je. Ostatně, jejich pravou tvář už 7 let v EK nejlépe odhaluje osoba Jourové.

EU tak rozkrývá mnohé, navíc dnes je již mnohem důležitější, jak se hlasuje tam, neboť téměř 70% toho, co projde naší Sněmovnou, jsou různé normy, nařízení, směrnice či zákony už předtím odhlasované v EU. Nyní je zajímavý pohled na to, co se děje v rámci dvou frakcí, které se jako jediné nehlásí k liberalismu, tedy frakce ECR (za nás ODS) a frakce ID (za nás SPD). Poté, co odešla z lidovecké frakce strana Fidesz maďarského premiéra Orbána, se dohodl právě Orbán se Salvinim a Morawieckim na spolupráci v rámci jedné frakce.

Mezitím už došlo k jejich přerozdělení v rámci Rady Evropy, kde frakce neodpovídají přesně rozložení, které známe z EP. Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo o tom, že se Fidesz připojuje k Evropské konzervativní skupině (EKG), která zahrnuje rakouskou FPÖ, vlámské Vlaams Belang, českou SPD, německou AfD, italskou Legu a Fratelli d’Italia, ale také polskou PiS a britské konzervativce .

Ovšem rozdělení v EP už bude mnohem komplikovanější. Orbán totiž odmítá mít cokoli společného s francouzskou RN a německou AfD.

Zvažuje se proto několik možností, včetně nejpravděpodobnější možnosti, připojit se k evropským konzervativcům a reformistům (ECR), ovšem za účasti italské Legy; dalšími možnostmi je rozštěpení frakcí ECR a ID, nebo dokonce vytvoření zcela nové frakce, která by sestávala z Fideszu, PiS a Legy. Jedna věc se v tuto chvíli jeví jako jistá: Fidesz nechce  v žádném případě v Evropském parlamentu spolupracovat s Rassemblement National (RN) Marine Le Penové nebo s Alternativou pro Německo (AfD). Do frakce ID tedy nevstoupí.

Je za odmítnutím zásadní vyjádření obou stran směrem k EU-EXITU? AfD na posledním sjezdu prohlásila, že podporuje odchod Německa z EU a určila jej jako jeden z hlavních programových bodů. Také Marine le Pen se od doby, kdy došlo k protestům žlutých vest, stále častěji vymezuje vůči politice EU a poté, co se v poslední době stále více Francouzů staví na stranu FREXITu, má jej i její strana RN v opět v programu. Naopak, Salvini se programové části, požadující ITALEXIT vzdal a už jej Lega nepožaduje, žádá jen nicneříkající reformu EU, přičemž v Itálii je nyní pouze jedna strana, žádající ITALEXIT, ta je však zatím mimo parlament.

Jak známo, tak maďarská strana Fidesz ani polská PiS nejsou zastánci odchodu z EU, tedy podobně, jako italská Lega či Fratelli d‘ Italia patří k těm, kdo by chtěli EU reformovat. To je ovšem při pohledu na činnost EK a na její pravidla požadavek ještě nesmyslnější, než jakýkoli EXIT, který je – jak ukázala Velká Británie – v případě patřičného politického klimatu v zemi mnohem rychlejší cestou z bruselských okovů. Tedy zatímco reforma molocha, do jehož vedení se nesmí dostat nikdo, kdo bezvýhradně nepodporuje politiku EU, je zcela nereálná, vystoupení z EU je v případě, že jsou nastaveny podmínky na národní úrovni, cestou schůdnější.

Nakonec tedy dojde v EP uprostřed mandátu současného EP k dalším přesunům, které se nakonec mohou týkat i naší SPD nebo ODS, neboť právě jejich frakcí se budou tyto pohyby týkat. Je zde totiž možné jak rozpuštění obou frakcí a z nich pak vytvoření dvou nebo tří nových s odlišným složením, tak pouze přesun Ligy a Fideszu bez nějakých dalších větších otřesů.

Uvidíme, jaké budou další kroky těchto stran i frakcí, ovšem už nyní je patrné, že zastánců „EU-EXITU“ v EP nepřibývá. A to je škoda….