Firma Nike podporuje džihád a právo šaría

Je třeba podotknout, že se zdaleka nejedná o jedinou globální firmu, která se chová podobně. Jak jistě víte, tak mnohé obdobné firmy podporují rasisty z BLM či se zcela nepokrytě hlásí k podpoře LGBT či klimaalarmismu. Ovšem firma Nike nepodpořila pouze BLM, ale také potvrdila, že uznává právo šaría a nadřazuje jej nad západní právní systém. Nyní se řada odpůrců islamizace západních zemí rozhodla vyzvat k bojkotu této firmy, která svojí podporou práva šaría v západním světě (konkrétně v USA) svým vnucováním islámského zahalování překročila všechny meze.

Ostatně, už v minulosti mezi prvními právě firma Nike navrhla burkini pro muslimské sportovkyně a známý je i skandál, kdy se jim omylem „povedlo“ vytvořit na podrážce sportovní obuvi znak, který vypadal jako arabský nápis „Alláh“. Firma se pak za svůj údajný exces muslimům poníženě omlouvala. Nicméně nyní jejich proislámský aktivismus přesáhl všechny meze, neboť úmyslně přikreslili hidžáb ženě, která jej ze zásady odmítala.

Co se konkrétně stalo?

Než půjdu k věci, tak musím podotknout, že mezi miliony džihádistů, mířících do západních zemí s úmyslem je islamizovat, občas migrují skuteční uprchlíci, jichž je ovšem řádově jen nějaké promile. Jedná se většinou o ženy, které měly tu smůlu, že se narodily jako muslimky, ovšem odmítají jako muslimky žít. V islamizované západní  Evropě to mají vesměs velmi těžké. V zemích jako je Německo nebo Švédsko či Holandsko se stávají terčem výhružek ze strany muslimů, v USA se zatím dají najít lokality, které až tak islamizovány nejsou, konvertitky od islámu to tam tak mají o něco jednodušší, než v západní Evropě. Muslimka, která se rozhodne opustit islám a stát se křesťankou nebo ateistkou, se samozřejmě rozhodne vzdát i symbolu podřazenosti žen v muslimském světě – hidžábu.

Matematička Maryam Mirzakhani, která zemřela na rakovinu prsu v roce 2017, byla dosud jedinou ženou, která získala Fieldsovu medaili, jednu z nejvyšších cen v oblasti matematiky. Po absolvování univerzity v roce 1999 opustila Írán a přestěhovala se do USA, kde se rozhodla, že bude žít západním stylem života, což mimo jiné znamená i nezakrývat si vlasy.

Matematička emigrovala právě proto, aby mohla svůj talent plně rozvinout a žít jako zcela rovnoprávná osoba, což by v islámském světě, kde se narodila, nebylo nadále možné. Utekla od islámu, což ovšem odmítla firma Nike akceptovat.

Screenshoty interního zpravodaje Nike zaslané zaměstnancům v jeho zaměstnanecké síti Ascend sdílela řada uživatelů sociálních médií. Zobrazují kresbu matematičky v bílém hidžábu. Jednalo se o obrázek, o němž někteří na Twitteru tvrdili, že byl v minulosti vytvořen v Íránu pro propagandistické účely.

„Vítejte v Měsíci historie žen!“ píše se v e-mailu společnosti Nike.

„Maryam Mirzakhaniová, první žena, která získala prestižní Fieldsovu medaili, by ji mohla popsat jako Y + Z = Σ,“ dodává.

Pod tímto textem zveřejnili kresbu Mirzakhaniové. A tato kresba je tím, co vyvolalo širokou kritiku.

„Tak @Nike Maryam Mirzakhani, která byla první ženou, která získala Fieldsovu medaili,“ napsal Amir Sariaslan, jeden z lidí, kteří snímky sdíleli na internetu. „Nikdy nenosila hidžáb poté, co opustila zemi, která ho prosazovala jako povinný. Měli byste se stydět.“

Mluvčí Nike sice nenabízí omluvu, ale řekl deníku The Independent:“Nike respektuje všechny lidi, kulturu a náboženství a bereme obavy tohoto druhu vážně. Tato interní komunikace vedená zaměstnanci měla oslavit Maryam Mirzakhani a její úspěchy. Neměla nikoho urazit. Přezkoumáváme naše interní procesy.“

Ženy, které žijí v Íránu, jsou ze zákona povinny nosit hidžáb a jsou tvrdě trestány za to, když si jej na veřejnosti sundají. V Íránu musí samozřejmě v šátku vycházet i cizinky.

Už když Mirzakhani v roce 2014 získala Fieldsovu medaili, některé noviny v  USA digitálně pozměnily její fotografie a přidaly k jejím fotografiím hidžáb. A to přesto, že ona sama jej vnímala negativně.

Jiní používali její náčrtky s pokrývkou vlasů nebo starší fotografie Mirzakhani, které pocházejí z doby, kdy žila v Íránu a musela nosit hidžáb. Když však matematička v roce 2017 zemřela, několik íránských novin prolomilo tabu a zveřejnilo její snímky s odkrytými vlasy.

Tedy i v Íránu nakonec někteří novináři akceptovali její rozhodnutí žít v sekulárním státě bez toho, aby vyznávala jakékoli náboženství a dokázali ji zveřejnit bez hidžábu, ovšem západní média si tam ten hidžáb přikreslit musela. Nyní udělala totéž firma Nike, která se nijak netají tím, že do její kolekce náleží i značkové burky nebo burkini. Firma tak jen potvrdila, že uznává právo šaría, které říká, že od islámu nelze dobrovolně odejít, za odchod od islámu následuje trest smrti. Jak se pak musí cítit všechny ty ženy, které utekly na západ, aby se hidžábu zbavily, když vidí, že jim je opětovně i tam vnucován? A snad dokonce ještě vehementněji, než v některých islámských zemích….