Další loď vzplála: Bude zakázána lodní přeprava elektromobilů?

Již několik lodních společností po špatných zkušenostech s elektromobily zakázalo jejich přepravu – a to jak nákladní, tak trajektovou. Nicméně většina zatím elektromobily ochotně převáží. Otázka je, jak dlouho.

Požáry lodí, které přepravují elektromobily, jsou stále častější a lze očekávat, že po špatných zkušenostech přestanou elektromobily, případně i samotné baterie, převážet i další společnosti.

Problém je, že tyto požáry jsou vždy ničivé a velmi rychle se šíří, navíc loď, kterou je nucena posádka opustit, pak může způsobit i ekologickou katastrofu. K tomu také došlo při jednom takovém požáru lodi u Holandska před dvěma lety.

Dne 4. června 2025 byla Morning Midas – nákladní loď naložená více než 3 000 vozidly, včetně přibližně 800 elektrických a hybridních modelů – ponechána na moři v Tichém oceánu poté, co začala hořet 300 mil (cca 500 km) jihozápadně od aljašského ostrova Adak.

Naštěstí bylo všech 22 členů posádky bezpečně evakuováno. Ale požár, který údajně začal na palubě vozidla, zahltil palubní systémy plavidla a loď musela být zcela opuštěna.

Loď, plující pod vlajkou Libérie na cestě z Číny do Mexika, nyní pluje jako plavidlo duchů – památník nebezpečí naší stále elektrifikovanější posedlosti.

Tento poslední incident je více než jen námořní nehoda. Je to varování před úplným přechodem na elektromobilitu.

Nebudeme si nic nalhávat: šíření elektrických vozidel (EV) je politicky inženýrský fenomén. Není to tržní poptávka, ale byrokratický příkaz, masivní dotace a regulace, které zaplavují globální dodavatelské řetězce lithium-iontovými bateriemi.

A když tyto baterie hoří, nevydávají jen kouř – zapalují narativ, že tento energetický přechod je bezpečný, udržitelný nebo racionální.

Podle The Times:

„Požár vypukl na palubě lodi, která veze elektrická vozidla obsahující lithium-iontové baterie, což je typ baterie, který je známý tím, že je obtížné jej po zapálení uhasit.“

Protipožární systémy nedokázaly požár zkrotit – stejně jako při podobných katastrofách, včetně havárie Felicity Ace, která se potopila v roce 2022 spolu se 4 000 vozidly po požáru souvisejícím s baterií.

Jak poznamenává The Washington Post:

„Požáry lithium-iontových baterií jsou notoricky známé tím, že je těžké je uhasit. Často vyžadují obrovské množství vody a mohou se znovu rozhořet i poté, co se zdají být vyhaslé.

Jakmile začne hořet na nákladní lodi, zejména na té, která veze elektromobily, nebezpečí se znásobí.“

Nic z toho není překvapivé pro ty, kteří tomu věnovali pozornost. Lithium-iontové baterie, tahoun elektromobility, nejsou jen hořlavé – za správných podmínek jsou to energetické časované bomby.

Jsou náchylné k tepelnému úniku, což je honosný výraz pro „jakmile oheň začne, nemůžete ho uhasit.“ Nejedná se o drobnou technickou nepříjemnost. To je zásadní chyba samotného jádra takzvané revoluce čisté energie.

Tato událost znovu zdůrazňuje aroganci technokratické kasty, která věří, že tabulky, slogany a dotace mohou potlačit fyziku a chemii.

Tlak na elektromobily nikdy nebyl o solidní vědě nebo životaschopnosti trhu – byl to triumf ideologie nad důkazy. A jsou to běžní lidé, logistické sítě a nyní dokonce i globální přepravní trasy, které na to doplácejí.

Požár Midasu je námořní ozvěnou politické arogance: vznášející se alegorií toho, co se stane, když klimatická nařízení shora dolů ignorují nepohodlné detaily.

Mezi tyto podrobnosti patří nejen riziko požáru baterií elektromobilů, ale také lidské náklady na těžbu kobaltu, zhoršování životního prostředí při těžbě lithia a omezená recyklovatelnost těchto takzvaných zelených technologií.

A rozhodně to není poprvé, co byla loď obětována na oltář klimatické politiky. Jak poznamenává The Wall Street Journal:

„V roce 2022 se Felicity Ace, která vezla tisíce elektromobilů včetně špičkových značek, vznítila a nakonec se potopila v Atlantském oceánu, což mělo za následek ztrátu vozidel v hodnotě více než 400 milionů dolarů.“

Co jsme se dozvěděli? Zřejmě nic.

Dalo by se očekávat, že se tvůrci politik zastaví a přehodnotí moudrost vnucování elektrifikované flotily světu. Místo toho se podobné incidenty setkávají s mlčením.

Pokud by nákladní loď na fosilní paliva převážející tradiční automobily hořela tak pravidelně, můžete se vsadit, že by se objevila přehlídka titulků a prohlášení OSN volajících po konci spalovacích motorů.

Když se však rozhoří elektromobily, mediální odezva je utlumená. Proč? Protože zpochybňovat bezpečnost elektromobilů znamená zpochybňovat celou ekologickou transformaci – a to je kacířství.

Řekněme si to jasně: nikdo nenavrhuje, aby byly lithium-iontové baterie zakázány. To, co se vyžaduje, je poctivost. Jedna věc je propagovat elektromobily na konkurenčním trhu, který oceňuje výkon, cenu a bezpečnost.

Jiná věc je vynucovat si jejich přijetí prostřednictvím regulačního nátlaku a zároveň ignorovat jejich velmi reálná nebezpečí.

Požár na palubě Midasu je logickým vyústěním světa, který se řídí spíše vyprávěním než nuancemi. Klimatická politika dnes funguje spíše jako náboženství než jako věda – včetně světců (Greta), hříšníků (Exxon) a svátostí (Net Zero).

Povyšují technologie na posvátný status, aniž by požadovali důkaz o jejich bezpečnosti, škálovatelnosti nebo nadřazenosti.

Globální lodní průmysl se již potýká s drakonickými emisními cíli a byrokracií. Nyní se po něm chce, aby riskoval přepravu baterií přes oceány, a to vše proto, aby uklidnil klimatické proroky v Ženevě a Bruselu.

Potřebujeme seriózní přehodnocení. Ne více dotací. Ne více nařízení a regulací. Skutečné, skeptické, na důkazech založené zhodnocení toho, kam nás tento takzvaný přechod ve skutečnosti vede.

Protože pokud je cílem zachránit planetu, zapálit ji lithiem se nezdá být nejchytřejší cestou.