K podobným výsledkům by se došlo i v mnoha dalších tradičně zemědělských evropských zemích, kde jsou záměrně ničeni zemědělci přebujelými regulacemi a někde i vyvlastňováním.
Do toho jsou zde dohody jako Mercosur, které umožňují dovážet do Evropy zemědělské produkty nezatížené regulacemi, což dále ničí konkurenceschopnost evropských zemědělců.
Ve Francii je v jistém ohledu podobná situace jako v Holandsku: farmy se tam dědí z generace na generaci, což v mnoha případech znamená, že regulace, které nakonec vyústí v konec podnikání, způsobují zemědělcům těžkou psychickou újmu, která vede stále častěji k sebevraždě.
Každé dva dny si jeden francouzský farmář vezme život, uvězněný v síti ekonomických, byrokratických a regulačních tlaků, které dosáhly neudržitelné úrovně.
Podle nedávné zprávy Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) environmentální politiky Zelené dohody pro Evropu, které řídí Evropská komise, přímo přispívají k psychickému zhoršení situace pracovníků na venkově.
Green Deal: Plán s lidskými náklady .
Zelená dohoda pro Evropu, která byla představena v prosinci 2019, je stěžejní strategií EU pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Jejím cílem je údajně transformovat evropskou ekonomiku snížením emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, podporou ekologického zemědělství a obnovou ekosystémů.
Ve skutečnosti je však cílem likvidace evropského zemědělství, stejně jako průmyslu.
Mezi její klíčová opatření patří strategie „Farm to Fork“, která nařizuje 50% snížení používání pesticidů, 20% snížení spotřeby hnojiv a zvýšení podílu organické zemědělské půdy na 25%. Tyto cíle však vytvořily pro zemědělce ohromnou zátěž.
Ve Francii, druhém největším zemědělském producentovi v EU, zhoršily předpisy Green Dealu již existující potíže. Zemědělci čelí přísným omezením fytosanitárních produktů, rostoucím vstupním nákladům a dusivé byrokracii.
Podle zprávy agentury EU-OSHA tyto tlaky vyvolaly prudký nárůst úzkosti, deprese a emočního vyhoření, což vyvrcholilo alarmujícím počtem sebevražd: jedna sebevražda každých 48 hodin.
Umlčená krize na venkově.
Po celá desetiletí se zemědělci potýkali s nízkými cenami, klesajícími ziskovými maržemi a konkurencí ze strany zahraničních dovozů. Politiky Green Dealu však přidaly další vrstvu stresu.
Zavedení environmentálních předpisů bez životaschopných alternativ zanechalo mnoho výrobců bez nástrojů, jak zůstat konkurenceschopní.
Například zákaz některých pesticidů omezil schopnost zemědělců chránit své plodiny, zatímco evropský trh zaplavují dovážené produkty ze zemí s méně přísnými předpisy.
Zpráva francouzského Generálního inspektorátu sociálních věcí (Igas) podrobně popisuje, že sebevraždy v zemědělství jsou spojeny s ekonomickou, morální a kulturní křehkostí. Zemědělci čelí nejen narůstajícím dluhům, ale také pocitu, že je instituce opustily.
Zánik programů, jako je švédský Agricultural Health, který nabízel psychologickou podporu producentům, je příkladem toho, jak EU selhala při upřednostňování duševního zdraví v tomto sektoru.
Hlasy z polí: Zoufalství postižených.
Protesty francouzských zemědělců, kteří zablokovali silnice, jsou odrazem volání o pomoc. V únoru 2024 paralyzovaly evropské ulice tisíce traktorů, které odsoudily Green Deal za to, že je znevýhodňuje vůči globálním konkurentům.
Španělská zemědělská asociace mladých zemědělců (ASAJA) poukázala na to, že omezení pesticidů ztěžují konkurenci produktům ze zemí, jako je Brazílie nebo Spojené státy, kde jsou předpisy méně přísné.
Nejistá budoucnost pro evropské zemědělství.
Green Deal, koncipovaný progresivními environmentalisty údajně jako „záchranné lano“ proti klimatickým změnám, se pro mnoho zemědělců stal jejich koncem.
Nedostatek finanční a technické podpory pro přechod k udržitelným postupům postavil producenty na křižovatku: přizpůsobit se systému, který je dusí nebo se vzdát svého živobytí.
V roce 2023 dosáhl vývoz zemědělských produktů z EU rekordní úrovně, ale zisky se nedostanou k malým a středním zemědělcům, kteří tvoří většinu odvětví ve Francii.
Zelená dohoda pro Evropu se ve své horlivosti vykreslit budoucnost kontinentu na zeleno ukázala jako neúspěšný experiment, který ignoruje lidskou realitu těch, kdo udržují evropský stůl.
Tento plán, navržený v bruselských kancelářích, klade nedosažitelné cíle, aniž by bral v úvahu ničivé náklady, které nesou francouzští zemědělci, odsouzení k nerovnému boji s byrokracií, ekonomickým krachem a psychickým zoufalstvím.
Sebevražda každé dva dny není vedlejší škodou; Je to důkaz arogantní politiky, která obětuje životy na oltář klimatické utopie.
Pokud EU nezmění kurz a neupřednostní blahobyt producentů před ideologickými ambicemi, bude se na Green Deal vzpomínat jako na epitaf evropského zemědělství.
A v tom to je, lidé se nedokáží domluvit a fyzicky zlikvidovat ty jenž to vše zavinili. Oni se likvidují sami, což je jen v prospěch zločinné vlády. Je vidět, že lidstvo je už na konci své cesty a zlikviduje se samo. Na to vemte jed.
Pochopiteľne, že samovraždy môžu súvisieť aj s nepriaznivým /a utajovaným/ vplyvom veterníkov a solárov na človeka.
))))))))) Chceš si najít ženu na jednu noc? Vstupte na — https://ok.me/x9LK1
Sebevrahům nerozumím. Proč zabíjet nevinné místo viníků?