Zakladatel Telegramu říká, že občané EU mají na jeho platformě méně svobody než Rusové

Nedávno jste si zde mohli přečíst o tlaku na Telegram, který byl nucen na území EU cenzurovat některé kanály a zavést pravidla, která již na platformě umožňují méně soukromí než dříve.

Změny dříve zcela svobodné platformy samozřejmě souvisí i se zatčením Durova ve Francii, kde již dříve požadovali cenzuru některých kanálů, nicméně nedávné blokace některých kanálů na území EU souvisí s bruselskou cenzurou.

Svoboda slova na území diktátorské EU je již dávno jen prázdným pojmem, stejně jako názorová pluralita.

Na tomto stavu se do značné míry podílela naše země tím, že jsme do EU vyslali na celých 10 let fanatickou cenzorku Jourovou, která je hlavní autorkou takzvaného „zákona o digitálních službách (DSA),“  jak se dnes cenzurnímu zákonu přezdívá.

Právě tento zákon podle zakladatele telegramu Pavla Durova stojí za tím, že je nyní cenzura na území EU horší než v tomto směru často kritizovaném Rusku.

V novoročním rozhovoru tak v podstatě potvrdil, že jeho loňské zatčení ve Francii bylo motivováno právě tím, že se v té době na Telegramu necenzurovalo, což chtěli bruselští byrokraté změnit.

Zakladatel aplikace pro zasílání zpráv Telegram Pavel Durov tvrdí, že ruští občané mají nyní lepší přístup k médiím na jeho platformě než občané EU. Je to kvůli cenzuře, kterou EU donutila aplikaci zavést.

Toto prohlášení je obsaženo v novoročním poselství, ve kterém Durov komentuje rozdíly ve svobodě médií mezi Ruskem a Evropou.

„Přístup k některým ruským médiím byl v EU omezen na základě DSA a zákonů o sankcích. Zároveň jsou však všechny západní mediální kanály na Telegramu v Rusku stále volně dostupné,“ uvedl Durov v úterý na Telegramu.

Odkazuje na zákon EU o digitální cenzuře, Digital Services Act, který vstoupil v platnost nedávno.

Durov pokračuje:

„Kdo by si pomyslel, že v roce 2025 budou mít ruští uživatelé Telegramu větší svobodu než Evropané?“

Blokáda ruských médií EU byla představena na Telegramu v neděli a setkala se s kritikou Moskvy, která toto rozhodnutí popisuje jako „cenzurní opatření.“

Rozhodnutí se týká tiskové agentury Ria Novosti, novin Izvestija a Rossijskaja gazeta a televizních kanálů Rossija-1, Pervyj kanal a NTV.

Distribuce obsahu z některých ruských státem kontrolovaných médií v EU je podle současných sankcí zakázána. To zahrnuje odkazování, opětovné publikování nebo jiné šíření materiálů z médií, jako jsou RT a Sputnik.

EU zakázala vysílání těchto médií v televizi, rozhlase a na internetu v členských státech.

Zákaz zahrnuje také zveřejňování obsahu ruských médií na sociálních sítích nebo jiných platformách.

Dokonce i pouhé přímé odkazování na obsah vytvořený těmito médii nebo jejich šíření může spadat pod zákaz, v závislosti na kontextu. To platí zejména tehdy, je-li účelem umožnit další šíření materiálu.

Zákaz se však nevztahuje na případy, kdy je obsah použit pro novinářské, akademické nebo výzkumné účely – tato výjimka však platí pouze tehdy, pokud je tak děje způsobem, který není považován za příspěvek k šíření „dezinformací.“

V překladu to znamená, že se obsah může využít pro účely propagandy mainstreamových médií.

Telegram, známý svou decentralizovanou strukturou a odporem k cenzuře, se stal důležitou platformou jak pro nezávislé novináře, tak pro zavedená média.

Předpisy EU však vedly k zablokování několika ruských kanálů, což podle Durova ukazuje na znepokojivý vývoj pro svobodu projevu v Evropě.

Na příkaz EU musel Telegram obětovat i soukromí uživatelů, takže nyní se již příliš neliší od jiných internetových platforem. Mimo ruských kanálů nechali v některých evropských zemích zablokovat i účty vybraných alternativních médií…