Malá doba ledová je velmi významná právě proto, že ke konci tohoto období začala pravidelná měření zejména v Evropě. A právě s tímto obdobím se také srovnávají stávající teploty, i když šlo o období výjimečně chladné.
Dosud se však spekulovalo o tom, co tuto malou dobu ledovou, do které nás chtějí klimaalarmisté dostat, způsobilo. Vědělo se, že muselo jít o výbuch nějaké sopky, která v té době byla vzdálenější civilizaci – a nyní se již konečně ví, o jakou sopku se jednalo.
Záhadná sopka, která vybuchla v roce 1831 a výrazně ochladila zemské klima, byla nakonec identifikována jako Zavaritskij na ostrově Simušir, který je součástí souostroví Kurilské ostrovy mezi Ruskem a Japonskem.
Tato erupce byla jednou z nejsilnějších v 19. století a uvolnila do stratosféry obrovské množství oxidu siřičitého. Emise způsobené sopkou vedly ke snížení průměrných ročních teplot severní polokoule přibližně o jeden stupeň Celsia.
Výzvou při lokalizaci sopky byla její odlehlá poloha.
Zatímco rok této historické erupce byl znám, poloha sopky nikoliv. Výzkumníci nedávno vyřešili tuto hádanku tím, že odebrali vzorky ledových jader v Grónsku, nahlédli zpět v čase skrz vrstvy jader a prozkoumali izotopy síry, zrnka popela a drobné střepy vulkanického skla uložené mezi lety 1831 a 1834.
Pomocí geochemie, radioaktivního datování a počítačového modelování k mapování trajektorií částic vědci spojili erupci z roku 1831 s ostrovní sopkou v severozápadním Tichém oceánu, uvedli v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Podle zjištění vědců byla předtím poslední známá erupce této sopky v roce 800 př. n. l.
„U mnoha pozemských sopek, zejména těch v odlehlých oblastech, máme velmi špatné znalosti o jejich erupční historii,“ řekl hlavní autor studie Dr. William Hutchison, hlavní výzkumný pracovník na School of Earth and Environmental Sciences na University of St. Andrews ve Velké Británii.
„Zavarotskij se nachází na extrémně vzdáleném ostrově mezi Japonskem a Ruskem. Nikdo tam nežije a historické záznamy jsou omezeny na hrstku deníků z lodí, které kolem těchto ostrovů proplouvaly každých několik let,“ řekl Hutchison.
Aby našli sopku, vědci porovnali chemii mikroskopických úlomků popela extrahovaných z ledových jader vyvrtaných v Grónsku se vzorky z kaldery sopky Zavarotskij. Zjistili, že se k sobě dokonale hodí.
„Nalezení shody trvalo dlouho a vyžadovalo rozsáhlou spolupráci s kolegy z Japonska a Ruska, kteří nám poslali vzorky odebrané z těchto vzdálených sopek před desítkami let,“ říká Hutchison.
„Okamžik v laboratoři, kdy jsme společně analyzovali dva popely, jeden ze sopky a druhý z ledového jádra, byl skutečným okamžikem heuréky.
Nemohl jsem uvěřit, že čísla jsou stejná. Poté jsem strávil spoustu času zkoumáním stáří a velikosti erupce v kurilských záznamech, abych se skutečně přesvědčil, že shoda byla skutečná.“
Nyní je tedy jasné, že malou dobu ledovou, tedy období, které je nám prezentováno jako „normál“ způsobila právě tato sopka, která je velmi vzdálená od civilizace.
Nedávná sopečná aktivita na hoře Dofan v Etiopii mezitím vyvolala značné obavy a vyvolala evakuaci v okolní oblasti.
„Stovky lidí ve venkovské části Etiopie, 165 km severovýchodně od hlavního města Addis Abeby, v panice opouštějí své domovy, protože nedaleká sopka vykazuje známky možné erupce,“ řekl místní náčelník Afaan Oromoo.
„Kouř vycházející z hory Dofan, který se objevil ve čtvrtek kolem 17:00 místního času, má ohnivý oblak a je velmi vysoký,“ řekl sultán Kemil.
Na videu zveřejněném Etiopským geologickým institutem na jeho facebookové stránce je vidět pára a trosky vycházející z hory.
V posledních týdnech došlo k více než tuctu seismických událostí v okolí Awash Fentale – oblasti etiopské oblasti Afar náchylné k zemětřesení.
Seismická aktivita je součástí probíhajících geologických procesů ve Velké příkopové propadlině, kde se vytváří nová oceánská kůra.
Velký výbuch sopky by mohl způsobit podobné ochlazení jako v roce 1831.
Co budou potom dělat klimaalarmisté, aby udrželi svoji agendu?
