Musk nyní rozkryl další obohacovací problém: Děsivé švédské statistiky znásilnění

O doslova epidemii znásilnění ve Švédsku jste si zde v minulých letech mohli přečíst mnohokrát. Některé články pojednávaly také o  děsivých případech, které by patřily spíš do hororu než do reálného života.

Nicméně opět jde o kauzy, které se dosud na mainstreamu neobjevily. Švédsko je totiž zemí, která již roky vykazuje nejhorší statistiky znásilnění nejen v Evropě, ale také v rámci celého světa, kde se pohybuje na vrcholu žebříčků těsně pod zeměmi jako JAR.

Když Musk nedávno rozvířil problémy ze Spojeného království, musel se jim nyní věnovat už i mainstream. Dojde k témuž také v případě švédských statistik, které se v korporátních médiích již roky tutlají?

„Páni,“ komentuje Elon Musk švédskou studii, která ukazuje, že imigranti jsou ve švédských statistikách znásilnění silně nadměrně zastoupeni. Jeho zapojení do problematiky znásilnění nyní vyvolává debatu.

V příspěvku, který Elon Musk – nejbohatší muž světa – komentuje na své platformě X, se mimo jiné uvádí, že Alžířané mají 122krát vyšší pravděpodobnost, že spáchají znásilnění s přitěžujícími okolnostmi, než Švédové. U Afghánců je to 69x.

Odkud tyto výpočty pocházejí, není jasné, ale seznam skupin imigrantů, které jsou nejvíce náchylné ke znásilnění, je v souladu se studií z roku 1996 o kriminalitě imigrantů, kterou vypracovala Švédská národní rada pro prevenci kriminality (BRÅ 1996: 2).

V této studii bylo zjištěno, že imigranti z celého regionu – Alžírska, Libye, Maroka a Tuniska – mají v průměru 22krát vyšší pravděpodobnost znásilnění než Švédové, pokud jde o znásilnění venku s přitěžujícími okolnostmi.

Alžířané byli na vrcholu studie, ale podle BRÅ byla statistická základna příliš malá na to, aby bylo možné vyvodit nějaké pevné závěry o pravděpodobnosti spáchání znásilnění.

Příspěvek, který Musk šíří a který zveřejnil uživatel @iamyesyouareno, také odkazuje na „občanskou studii“, kterou Joakim P Jonasson zveřejnil v roce 2017.

Studie dokázala, že 84% případů znásilnění bylo připsáno na vrub „obohacovačům,“ tedy jedincům s cizím občanstvím, kteří však tvořili jen 10% populace.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že i mezi zbylými 16% „švédských“ násilníků bude i nějaký ten Mohamed, Ahmed či Omar, kteří již stihli v té době získat občanství.

Od roku 2017, kdy byly statistiky vytvořeny, se zřejmě poněkud změnily. V zemi je od té doby například mnohem víc Syřanů, Afghánců nebo Somálců, takže dnes by byly statistiky pravděpodobně poněkud jiné, ale stále „ve prospěch“ těch, kteří údajně Švédsko obohacují:

Mimo jiné i tento graf ukazuje, jak kompatibilně s tím, jak byli přijímáni muslimští muži, přibýval také počet znásilnění:

Od nového roku Elon Musk rozšířil mnoho informací o kriminalitě související s přistěhovalci v Evropě, včetně informací o pákistánských znásilňovacích ganzích ve Velké Británii. Jeho angažovanost v této otázce vyvolala debatu mezi kritiky výměny obyvatel.

Někteří vítají skutečnost, že se těmto otázkám nakonec dostává velké pozornosti. Dokud se totiž o kauzy Musk nezajímal, pro mainstream neexistovaly.

Musk se také rozhodl investovat do protimigrančích stran.

Mimo jiné vyšlo najevo, že Musk – který byl také největším dárcem Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách – v prosinci jednal o daru ve výši 100 milionů dolarů britské straně Reform UK, kterou vede Nigel Farage.

Zdá se však, že tyto diskuse ztroskotaly a poté, co Farage vystoupil a vyhlásil nezávislost proti Elonu Muskovi, Musk okamžitě požadoval, aby byl Farage nahrazen jako vůdce strany, protože „na to nemá.“

Toto poselství bylo posíleno řadou uživatelů  X.