Francie aplikuje kachnám samoreprodukující se injekce mRNA proti ptačí chřipce

Zatímco v EU aktuálně probíhá schvalování těchto „samoreprodukujících se“ injekcí pro lidské použití, pro zvířata jsou již tyto přípravky schváleny.

V současné době však tyto „vakcíny,“ které se zatím podávají lidem pouze v Japonsku (proti Covidu), aplikují také ve Francii.

Tam je však prozatím podávají pouze kachnám na větších farmách ve formě „očkování proti ptačí chřipce.“

Nicméně poté, co před těmito přípravky varoval nejeden odborník, se nyní jeví být i podávání takzvaných „replikonů“ kachnám vysoce rizikové.

Respektovaná vědkyně Hélène Banoun právě publikovala článek „Očkování kachen proti ptačí chřipce ve Francii,“ na který upozornil epidemiolog Nicolas Hulscher.

V něm podává ucelený přehled o nelítostné masové očkovací kampani proti ptačí chřipce (zde a zde). Zde jsou klíčové body:

1. Úvod do očkovací kampaně kachen ve Francii

• Francie je jedinou zemí, která vyžaduje očkování kachen proti ptačí chřipce H5N1 na farmách s více než 250 kachnami.
• Očkovací kampaň byla zahájena na podzim 2023 a zaměřuje se na 61 milionů kachen ročně, a to jak pomocí samoamplifikující mRNA vakcíny CEVA, tak vakcíny Boehringer.
• Očkování je zakázáno pro farmy s méně než 250 kachnami.
• Přestože je to jediná země, která prosazuje hromadné očkování kachen, neexistují žádné důkazy o přísných bezpečnostních opatřeních k zabránění reziduím vakcín v mase a žádná transparentnost ve farmakokinetických studiích.

2. Typy vakcín a proces výběru: Dvě vakcíny byly testovány a schváleny.

• Podjednotková vakcína Boehringer Ingelheim: Tradiční inaktivovaná vakcína H5.
• Samoamplifikační mRNA vakcína CEVA: Zapouzdřená v nanočásticích železa, obsahuje skvalen a vyžaduje přísně dané skladování.
• Zpočátku byla schválena pouze vakcína Boehringer kvůli logistickým problémům s požadavky CEVA na skladování. V roce 2024 úřady nakoupily dávky od obou společností.
• Zavedení mRNA vakcíny CEVA u zvířat určených k produkci potravin vyvolává značné obavy, protože neexistují žádné biodistribuční a farmakokinetické studie a skvalen může být pro člověka toxický.

3. Účinnost vakcíny a šíření viru

• Vylučování virů pokračuje až 14 dní, a to i u očkovaných kachen.
• Při pokusech očkované kachny stále vylučují virus ve významném množství, což představuje stálé riziko mutace viru a přenosu.
• Očkování účinně nebrání šíření viru, podkopává oprávněnost povinného hromadného očkování a zvyšuje riziko tiché replikace viru.

4. Rizika mutací vyvolaných vakcínou

• Očkování může řídit vývoj viru a upřednostňovat virulentnější kmeny nebo kmeny odolnější vůči vakcíně, jak je vidět u H5N1 v Číně.
• Neúplná ochrana podporuje tiché šíření, při kterém infikovaní, ale očkovaní ptáci vykazují minimální příznaky, ale přesto virus vylučují.
• Existují důkazy, že očkování nebrání vzniku více patogenních variant, což je v rozporu se skutečným cílem.

5. Průlomové infekce ve vakcinovaných chovech

• Navzdory plošné vakcinaci se koncem roku 2024 vyskytla ohniska u očkovaných hejn, včetně potvrzených případů ve federálních státech a departementu Eure.
• V postižených oblastech byla zavedena přísná omezující opatření, včetně hromadného utracení a omezení obchodu.
• Průlomové infekce podkopávají důvěryhodnost očkovací strategie, protože opatření potřebná k potlačení propuknutí jsou podobná opatřením používaným před zahájením očkovacích kampaní.

6. Regulační a etické otázky

• Francouzské ministerstvo zemědělství nařídilo třetí dávku pro kachny, i když byly povoleny pouze dvě dávky vakcíny (povolení pro dočasné použití).
• Zavedení off-label dávkovacích protokolů vyvolává značné etické obavy a obavy z odpovědnosti a vystavuje veterináře a výrobce možným právním důsledkům.

7. Rizika pro lidské zdraví z reziduí mRNA vakcíny

• Samoamplifikující mRNA CEVA může zůstat v kachní tkáni díky zapouzdření lipidových nanočástic (LNP), které chrání mRNA před degradací v žaludku.
• Špatně uvařené kachní maso by teoreticky mohlo u jeho konzumenta uvolňovat neporušené částice mRNA, což vyvolává obavy z nechtěného „očkování“ lidí.
• Nebyly provedeny žádné biodistribuční nebo farmakokinetické studie k vyhodnocení těchto rizik.
• Nedostatek farmakokinetických studií představuje závažné regulační opomenutí, protože dlouhodobá rizika požití mRNA zůstávají neznámá.

8. Širší implikace

• Očkování drůbeže není mezinárodně akceptováno pro vývoz, což omezuje přístup na trh pro francouzské výrobce.
• Očkovací kampaně pokračují, aniž by prokázaly jakékoli významné zlepšení kontroly ohniska.
• Francie riskuje ztrátu ekonomické a veřejné důvěry, pokud bude prosazovat strategii, která není podporována mezinárodními osvědčenými postupy.

Závěr

• Program povinného očkování kachen ve Francii vyvolává významné vědecké, etické a regulační problémy:
• Omezená účinnost vakcíny s přetrvávajícím vylučováním viru.
• Riziko mutace viru v důsledku očkovacího tlaku.
• Rizika pro lidské zdraví spojená se zbytky mRNA v kachním mase.
• Průlomové infekce, které ukazují limity kampaně.
• Právní nejasnosti týkající se postupů off-label očkování.