Expert radí Trumpovi, jak převzít Grónsko bez boje

Zdá se, že myšlenka na převzetí Grónska není ze strany Trumpa jen planou úvahou. Podle všeho to myslí vážně, nicméně sami Gróňané zřejmě nestojí o to být pod kýmkoli – tedy ideálně by se rádi vymanili z dánského područí, ale k USA asi také většina patřit nechce.

I když se objevil průzkum, který hovoří o opaku, výroky grónských politiků spíš naznačují odpor. Mezitím se objevil poměrně detailní plán na převzetí ostrova.

Nešlo by o cestu rychlou a násilnou, ale podle expertů jde o jediný poklidný způsob jak mohou USA ostrov převzít a zahrnout jako další stát USA.

Nicméně i v rámci samotných USA se administrativa průběžně mění, je tedy otázkou, zda bude vláda, která by byla za nějakých 10 let u moci, mít o Grónsko nadále zájem.

Politici říkají, že je to nemožné. Média to odmítla jako nemožné. Dánská premiérka, která stále vlastní Grónsko jako jednu ze svých kolonií, údajně odmítla Trumpa v telefonátu z 15. ledna, kde Trumpovi řekla, že je to nemožné, protože 179členný dánský parlament řekl, že „ostrov není na prodej“.

Právní experti však tvrdí, že existuje i jiný způsob, který prodej ostrova nevyžaduje: vyžaduje to jednoduše hlasování lidí.

A na základě poučení ze špinavých triků demokratů, jak zfalšovat volby se zahraničními voliči, by Spojené státy mohly použít stejnou taktiku k odtržení Grónska od Dánska a učinit z něj nezávislý stát jednoduše tím, že by přivedly voliče potřebné k vítězství ve volbách.

A nyní dokonce i dánský politik Rasmus Jarlov připouští, že Spojené státy by mohly, v souladu se smlouvami mezi těmito dvěma zeměmi, rozšířit základnu kdykoliv, když Washington bude chtít.

Průzkumy naznačují, že 57,4 % obyvatel Grónska podporuje politiku prezidenta Trumpa a chce se připojit ke Spojeným státům.

Grónsko je malé arktické závislé území Dánska. V celé zemi žije pouze 56 865 lidí.

Odborníci se domnívají, že Grónsko má odhadem 31,4 miliardy barelů ropy, což je téměř 150 % zásob Texasu, v hodnotě asi 2,5 bilionu dolarů. Grónsko má také odhadem 150 miliard dolarů ve vzácných nerostech.

V současné době existují tři požadavky na voliče v Grónsku: 1) být starší 18 let, 2) být dánským občanem a 3) mít trvalý pobyt v Grónsku.

Abyste se stali dánským občanem, musíte splnit širší škálu požadavků, včetně: Trvalý pobyt: život v zemi po dobu až devíti let. Jazykové znalosti: Musíte ovládat dánštinu nebo angličtinu. Výpis z rejstříku trestů: čistý trestní rejstřík. 

Finanční stabilita: finančně soběstačný a nezávislý na sociálním zabezpečení státu. Zaměstnání: Zaměstnanec na plný úvazek po dobu nejméně tří let a šesti měsíců během posledních čtyř let. Test občanství: Schopnost složit test občanství v Dánsku. 

Obecní obřad: Účast na ceremoniálu ustavení obce. Prohlášení o loajalitě. Osvědčení o bezúhonnosti: Musí získat osvědčení o bezúhonnosti ze své domovské země nebo z jiných zemí, kde osoba žila.

Imigrační experti naznačují, že prezident Trump by mohl jednoduše rozšířit stávající americkou základnu Pituffik a rozšířit ji o 60 000 vojáků a jejich rodin a požadovat, aby tam zůstali po příštích deset let.

Tato snaha by poskytla voličskou základnu k vynucení dánského referenda o převzetí země. Jednotlivci mohou mít dvojí občanství Spojených států i Dánska, což je změna, kterou Dánsko provedlo až v roce 2015, kdy umožnilo dvojí občanství.

V Grónsku můžete volit v místních volbách, pokud nejste dánským občanem, pokud jste měli trvalý pobyt po dobu tří let předtím. Což by mohlo znamenat, že celostátní referendum o tom, zda zůstat podřízeni Dánsku, bude otevřené všem, nejen těm, kteří jsou dánskými občany.

Dánsko udržuje daně v Grónsku vysoké: obvykle mezi 42-44 %, zatímco ve Spojených státech jsou federální daňové sazby nejvyšší 10-37 %.

Pokud by Spojené státy převzaly kontrolu nad Grónskem, jeho obyvatelé by pravděpodobně čelili výraznému snížení daní a výraznému nárůstu domácích investic, což je součástí toho, co vede mnoho lidí v Grónsku k ochotě stát se Američany.

Může to trvat roky, ale přivedením voličské základny v podobě amerických vojáků do Grónska by si Trump mohl vynutit referendum o nezávislosti a odebrat Grónsko Dánsku a učinit ho nezávislým do deseti let.

Tato snaha by byla nákladná a dánské úřady by se pravděpodobně bránily různými způsoby.

Také by to odráželo snahy krajně levicových globalistů, jako je George Soros, kteří zavedli „barevné revoluce“ v cílových zemích, aby dosáhli požadované „změny režimu“, což znamená, že cizí mocnost nebo zájmové skupiny byly schopny interně nahradit vládu, aby dosáhla toho, že vláda bude více v souladu s její agendou.

Akademička Boston College Lindsey O’Rourke ve své knize „Skrytá změna režimu“ z roku 2021 tvrdí, že USA se během studené války v letech 1947-1989 zapojily do této praxe 64krát. Soros byl obviněn z pokusu o nejméně 10 „barevných revolucí“ od roku 1989, některé z nich byly úspěšné.

Vědomí, že tyto možnosti existují, může také posílit Trumpovu vyjednávací pozici s dánskými úřady, což zajistí, že bez ohledu na to, co se děje, bude mít Trump příslovečnou „trumfovou“ kartu.

Nicméně ti samí dánští politici byli docela bouřliví ohledně svého odporu k navrhované anexi Grónska Donaldem Trumpem.

Lze tedy očekávat, že kolem Grónska ještě bude pořádné napětí a šílené nápady expertů ve stylu „barevných revolucí“ zřejmě půjdou dřív či později „k ledu.“

Tento expert také zapomíná, že sami Gróňané již plánují za cca 2 roky referendum o odtržení od Dánska. Průzkumy naznačují, že by bylo úspěšné.

Gróňané sami pak mohou změnit podmínky zisku občanství, což by mohlo vést k tomu, že 60 000 Američanů na základně by za 10 let žádné občanství nezískalo a nemohli by tak hlasovat o připojení k USA…