Ve většině zemí světa se prohlubují snahy o co nejrychlejší zavedení digitálních identit (ID). Nejde však o to, aby se zjednodušilo prokazování (ID zahrnuje prakticky všechny možné doklady) či přihlašování na různé platformy, jak se to oficiálně prezentuje.
Skutečným cílem zavádění digitálních identit je možnost rychlého plošného zavedení digitální měny (CBDC), která však nemůže bez ID fungovat. Právě propojení ID – CBDC je nezbytné pro zavedení bezhotovostní společnosti, která se již dlouho plánuje.
Bank of International Settlements (BIS), která se také lidově nazývá „banka všech bank,“ pokračuje ve snaze o maloobchodní verzi digitálních měn centrálních bank (CBDC), ve které hotovost – ve formě kryptoměn, nikoli běžné měny – drží na účtech přímo centrální banky.
Tento model by obešel komerční banky a potenciálně by je učinil zastaralými, což by potenciálně destabilizovalo stávající bankovní systém po celém světě.
Kritici se oprávněně obávají, že by to dalo moc nad finančním systémem zcela do rukou BIS – globální banky často spojované s technokratickou agendou.
Právě BIS by měla být zřejmě onou „jedinou světovou bankou“ v rámci NWO (jedna vláda, jedno náboženství, jedna banka a jedna světová měna).
Z popisu níže, jak jej podává přímo BIS, je patrné, že lidem bude přechod na CBDC podáván jako něco velmi přínosného, s důrazem na pohodlí.
Lze očekávat, že většina lidí to akceptuje, stejně jako akceptovali zavádění digitálních identit, kdy mnohde na ně stály dlouhé fronty…
Zavedení hybridního modelu
Navrhovaný hybridní model BIS kombinuje centrální autoritu centrálních bank se zapojením soukromých subjektů. Cílem je zvýšit efektivitu nasazení CBDC a zároveň optimalizovat interakci uživatele.
Zprávu připravila Innovation and Digital Economy Advisory Group (CGIDE) a slouží jako vodítko pro centrální banky v Severní a Jižní Americe a na celém světě.
Funkčnost hybridního modelu
Hybridní přístup předpokládá, že centrální banky si ponechají kontrolu nad vydáváním a infrastrukturou CBDC, zatímco soukromí zprostředkovatelé převezmou uživatelsky orientované úkoly.
To zahrnuje:
- Ověření zákazníka – Know Your Customer (KYC).
- Správa peněženky
- Zpracování transakcí
Tento model je určen k vytvoření rovnováhy mezi efektivitou a ochranou dat a také ke splnění regulačních požadavků, jako je boj proti praní špinavých peněz (AML).
Architektura zahrnuje čtyři základní procesy:
- Registrace uživatele
- Vydání CBDC (vklad)
- CBDC výplata (výběr)
- Převody v rámci knihy
Zvláštní důraz je kladen na vícestupňové mechanismy KYC:
- Základní peněženky pro transakce s nízkou hodnotou s minimálními požadavky na identitu
- Pokročilé peněženky pro větší transakce podle přísnějších regulačních standardů
Offline platební možnosti jsou zvýrazněny, aby zapojily nedostatečně obsluhované a nebankovní populace. Podle zprávy:
„Hybridní model překlenuje propast mezi centralizací a decentralizací, poskytuje odolnost, dostupnost a lepší ochranu dat.“
Programovatelnost a tokenizovaná aktiva
Zpráva zdůrazňuje další funkce, které by CBDC mohla integrovat do finančního ekosystému:
- Programovatelnost prostřednictvím chytrých kontraktů
- Tokenizace aktiv
- Integrace s DeFi (decentralizované finanční systémy)
Tyto funkce by mohly zvýšit likviditu, automatizovat transakce a umožnit nová finanční uspořádání. Tokenizované CBDC mohou například:
- Zjednodušit přeshraniční platby, snížit náklady a dobu zpracování
- Povolit atomické transakce a eliminovat vícestupňové procesy odsouhlasení
- Podporovat inovace ve financování dodavatelského řetězce, např. prostřednictvím podmíněných plateb
Globální zkušenosti a technické výzvy
Zpráva poukazuje na globální příklady, jako jsou:
- Jamajský JAM-DEX
- Čínský e-CNY
- Peruánský pilotní program pro offline platby ve venkovských oblastech
Diskutovány jsou také technické problémy:
- Interoperabilita se stávajícími platebními systémy
- Zajištění soukromí bez ohrožení souladu
- Ochrana před kybernetickými hrozbami
BIS zdůrazňuje, že hybridní model je flexibilní rámec, který má podporovat dialog a zpětnou vazbu mezi zúčastněnými.
