Varování Holanďanky před bydlením v 15minutových klecích (video)

Holandsko je dozajista jednou z čelních „testovacích“ zemí globalistické agendy. Opakovaně jste si zde mohli přečíst o boji některých místních občanů proti všudypřítomným známkám plnění této agendy.

K té patří i 15minutová a chytrá města (většinou jde o kombinaci obojího), o kterých jste si zde mohli přečíst bezpočet článků a k tématu najdete podrobný pořad i na obou mých kanálech – jak YouTube, tak Rumble.

V Holandsku se budují již dlouho a zřejmě na tom nic nezmění ani stávající vláda, která se nijak zásadně proti agendě zavedené těmi předchozími nestaví.

V Holandsku již existuje větší počet 15, ale dokonce i 10minutových měst. V nich se zpravidla začnou objevovat tzv. „chytré sloupy,“ které z těchto oblastí (většinou jde o malé obce nebo městské čtvrti) udělají místa, kde je sledován každý váš krok.

Ti, kteří chápou skutečný účel těchto měst, která se mají za vyhlášené pandemické či klimatické krize stát hotovým vězením, nyní proti dalšímu rozšiřování 15minutových a chytrých měst protestují.

Jak vypadá život v 15minutových městech, která už byla v Nizozemsku realizována? Jak poznáme přeměnu našich měst na chytrá města a zejména jak jí můžeme zabránit? Nizozemská aktivistka Maartje van den Berg o tom diskutuje v nedávném rozhovoru.

Maartje van den Berg, aby diskutoval o „ chytrých městech “ a 15minutových městech v Holandsku.

„Tato naše takzvaná ‚chytrá města‘ a ‚15minutová města‘ v Nizozemsku nám jsou prodávána jako ‚zelená‘ a ‚zdravá‘. A zároveň by lidé měli bydlet ve svých čtvrtích a být šťastní v nich, kde je vše v jejich vlastním okolí a vy nemusíte chodit ven.

A pokud potřebujete auto, protože jsou to zóny bez aut, a pokud potřebujete vyjet ze své čtvrti, raději se o auto podělte s někým jiným. Udělali centra mimo 15minutová města, kde můžete sdílet auto nebo kola,“ řekla.

To se nejen plánuje, vysvětlila, ale už se to zavádí v malých městech a obcích po celém Holandsku. A v roce 2025, za tři měsíce, Amsterdam zavede zóny s „nulovými emisemi uhlíku.“

„Tam, kde nákladní automobily a dodávky s naftovým motorem nemají povolen vjezd do našich měst,“ řekla van den Berg. Zároveň budují uzly, kde budou sdílená auta uložena a budou se tam najímat.

Minulý rok byla v Amsterdamu vyzkoušena zóna bez vozidel. Po dobu šesti týdnů byla hlavní silnice v Amsterdamu blokována fyzickými bariérami, které bránily vozidlům vjíždět do Amsterdamu nebo jej opouštět.

„Mnoho lidí bylo opravdu naštvaných, ale také opravdu znepokojených, protože sanitky nemohly projet a stalo se mnoho nehod,“ vysvětlila. 

Magistrát Amsterdamu musel připustit, že jejich pilotní projekt využívající fyzické bariéry, aby „učinil Amsterdam více zeleným a zdravějším,“ selhal. Místo toho se magistrát rozhodl zavést „inteligentní vstup“ do Amsterdamu.

„Inteligentní vstup znamená instalaci kamer pro rozpoznávání SPZ,“ řekla van den Berg.

„1. ledna 2025 zavede 14 obcí zóny s ‚nulovými emisemi uhlíku‘ a lidé dostanou pokutu, pokud vjedou do do těchto zón s naftovým náklaďákem.“

Rozpoznávání poznávací značky (LPR), také známé jako automatické rozpoznávání poznávací značky (ANPR), je technologie zpracování obrazu používaná k identifikaci vozidel podle jejich poznávacích značek. V průběhu let jsme viděli rady a místní samosprávy v několika zemích zavádějící ANPR.

Jak řekla van den Berg, „totéž se děje v Německu. Také zavádějí zóny s nulovými emisemi. A to samé dělají v Belgii a Francii a v Portugalsku a Španělsku… Financování všech těchto programů s názvem Horizont 2020 pochází z Evropské unie a je součástí Green Dealu.

Všechny vlády EU podepsaly Zelenou dohodu, takže všechny tyto politiky uplatňují.

Letos jsme také viděli, jak Oxfordská městská rada postupuje vpřed s tím, co nazývají „autobusové brány.“ Stejně jako v Amsterodamu, Oxford také dříve pilotoval fyzické bariéry k vytvoření čtvrtí s nízkým provozem (LTN), které se setkaly s protesty obyvatel.

Starosta Londýna Sadiq Khan se léta pokoušel implementovat svou verzi LTN s názvem Ultra Low Emission Zone (ULEZ), která se také setkala s odporem. A Isle of Man plánuje instalaci ANPR na svých vstupních a výstupních bodech.

„Aktuálně obce nebo místní samosprávy instalují v Holandsku kamery, odstraňují parkovací místa,“ řekla van den Berg.

„Již nyní je obtížné najít parkovací místa, ale do konce roku 2025 bude odstraněno 10 000 parkovacích míst a nová parkovací povolení se již nevydávají.“

„Nejde jen o řízení vozidel v soukromém vlastnictví, které se snaží ovládat, ne-li zrušit. Například v domácnostech jsou instalovány Inteligentní měřiče.„ 

Zatímco nizozemská vláda zavádí poplatky za sledování, tak v rámci přípravy na přechod z plynu na elektřinu staví také „transformátorové domy.“

„V nadcházejících letech bude v obytných oblastech instalováno 50 000 ‚transformátorových domů‘,“ řekla van den Berg. „Lidem se to nelíbí. Elektrické transformátory jsou hlučné a vyzařují elektromagnetická pole.“

Dříve byly všechny domy vytápěny plynem, takže Nizozemsko bylo významně zasaženo zničením plynovodu Nord Stream a stejně jako v případě Německa to ovlivnilo dodávky energie v zemi.

Navíc van den Berg řekla: „Měli jsme velká ložiska plynu na severu Holandska a řekli, že je zavřou. A byly zavřené.“

Proč by to dělali, když byly dodávky plynu tak zjevně přerušeny? „Chtějí provést tento přechod, energetický přechod, směrem k elektřině,“ řekla, i když není dostatek elektřiny k pokrytí potřeb země.

„Proto máme oblasti bez dodávek elektřiny.  Tyto větrné turbíny dávají elektřinu pouze tehdy, když fouká vítr. A ne vždy je slunce, zvláště v zimních obdobích. Takže obnovitelné zdroje energie, jako je vítr a slunce nefungují a lidé si stále více uvědomují, že to není stabilní elektrická síť.” 

„Vzhledem k tomu, že Holandsko je relativně malá pevnina, větrné turbíny a velké solární farmy jsou blízko domovů lidí. Mnoho lidí varuje před zdravotními riziky,“ dodala.

„Po celém Holandsku se budují datová centra,“ řekla. „Na severu Holandska se staví velké datové centrum pro Google. Google koupil pozemek na stavbu jejich datového centra.“

Nejenže je „přechod“ k elektrickému, digitálnímu a státnímu dohledu vynikající řídicí sítí, ale musíme si klást otázku, zda nejsou záměrně ničeny ekonomiky. Van den Berg souhlasí:

„Je to o zničení ekonomiky,“ řekla. „O tom je Agenda 2030. Jde o zničení naší ekonomiky.“

„Protože tyto ‚přechody‘, jako je digitální přechod, energetická transformace, chytrá města, nefungují. A má to ztroskotat, protože tohle je Agenda 2030 a Velký reset.“

Existuje plán nizozemské vlády nazvaný „Národní strategie pro územní plánování a životní prostředí.“ V současné době se jedná o návrh zprávy. „Bylo to napsáno v roce 2021 během lockdownů,“ řekla van den Berg.

„Zpráva říká, že Holandsko bude čelit naléhavým sociálním výzvám, jako je oteplování klimatu a změna klimatu, a musíme přejít na digitální konektivitu a dostupnost pro všechny a bydlení, což je pro Holandsko opravdu velký problém. A vidíte, že naše vláda a naše obce tento nový strategický plán uplatňují,“ řekla.

„A to je místo, kde leží jedna z našich nadějí,“ řekla. 

Vysvětlila: „Každá místní samospráva nebo obec musela napsat svou vlastní strategii územního plánování a životního prostředí. Všechny tyto přechody a Agenda 2030 jsou součástí těchto nových strategií. A tak lidé mohou jít na svou radnici spolu s místními stranami, které slouží našim zájmům, a mohou na radnici promluvit a říct:

‚Poslouchejte, my to nechceme. Nechceme solární panely na našich ulicích, nechceme transformátorové domy – a lidé to skutečně dělají. Jdou na své radnice.“

Existuje také významné hnutí občanů za používání hotovosti.

Van den Berg vysvětlila: „Vždy říkáme: ‚Nekupujte jídlo a pití v supermarketu, plaťte pouze v hotovosti, a pokud nemůžete platit hotově, odejděte. A řekněte lidem: ‚Prosím, hotovost je také hodnotný způsob platby, měli byste to dovolit, jinak se nevrátíme‘.“

„A opravdu to funguje, protože na mnoha místech lidé stále častěji umožňují platit v hotovosti.“