Švédsko je podobně jako mnohé další evropské země na zdárné cestě k chalífátu. To dokazuje již jen fakt, že během pouhých 20 let se stala dříve nejbezpečnější evropská země zemí nejnebezpečnější.
Další z bezpočtu džihádistů, kteří již nechtějí čekat, až původní obyvatelstvo přečíslí, ale zavádí právo šaría poněkud s předstihem, je Somálec, který se – podobně jako drtivá většina muslimů – nikdy do společnosti neintegroval, přesto po dlouhé roky setrvával v zemi.
Švédská politika otevřených hranic umožnila nebezpečným džihádistům, jako je Abdulrahman Hussein Mohammed, importovat a vynucovat islámské právo prostřednictvím násilí, což ohrožuje samotnou strukturu západní společnosti a ohrožuje nevinné životy.
Po děsivém džihádistickém útoku nožem ve švédské Karlskroně, kde se somálský vetřelec působící jako samozvaná hlídka šaría pokusil zabít tři mladé dívky za to, že nedodržovaly islámská pravidla oblékání, je stále jasnější nebezpečí otevřených hranic a příliv muslimů vyznávajících šaríu.
Útok je dalším tragickým příkladem toho, jak shovívavá imigrační politika Švédska ohrožuje své občany a umožňuje muslimům prosazovat své radikální ideologie násilím.
Útočník, 34letý Abdulrahman Hussein Mohammed, původem ze Somálska, byl uražen tím, jak se tři dívky ve věku 11, 15 a 16 let oblékaly a chovaly způsobem, který nebyl v souladu s islámským právem.
Vyzbrojen nožem na ně zuřivě zaútočil a křičel: „Zabiju vás, vy děvky! Nemáte žádnou čest!“ Patnáctiletá dívka se útoku statečně bránila, podařilo se jí útočníka kousnout a utéct, ale ne dříve, než utrpěla hluboké rány na paži.
Důvod útoku? Dívky se řádně nezahalily, což je ohavné ospravedlnění poháněné islámským právem, stále častěji vynucovaným muslimy v dobývaných zemích.
Realita otevřených hranic
Švédské levicové vedení se dlouho pyšnilo svou politikou otevřených hranic, která umožňuje migrantům vstup bez větší kontroly. To, co začalo jako údajné humanitární úsilí, se změnilo v národní krizi.
Tento nedávný útok zdůrazňuje širší problém: mezi těmi, kteří jsou v zemi vítáni, jsou muslimové, kteří odmítají jiný životní styl a mají v úmyslu vynucovat šaríu od ostatních a učinit ze Švédska islámskou zemi.
V mnoha islámských komunitách napříč západními zeměmi existuje infrastruktura pro vynucování norem šaría pro ženy, která má často podobu takzvaných „hlídek šaría.“
Tyto hlídky, složené z mužů jako Mohamed, se potulují po ulicích a obtěžují a zastrašují ženy, které nedodržují islámská pravidla oblékání. Tím, že tito jedinci fungují jako samozvaní vymahači práva šaría, zavádějí systém, který podkopává zákony dané země a základní svobody.
Abdulrahman Hussein Mohammed žije ve Švédsku od roku 2012, ale nevykazuje žádné známky integrace do švédské společnosti. Jeho předchozí násilné džihádistické tendence – útok na poštovního zaměstnance v roce 2014 – by měly vyvolat varovné signály, přesto zůstal v zemi, i když byl pro veřejnost nebezpečný.
Místo toho, aby ho švédské úřady po prvním útoku deportovaly, odsoudily ho do psychiatrické péče.
A právě v tom spočívá jádro problému: s nebezpečnými jedinci, kteří se hlásí k radikálním ideologiím, jako je islám, se zachází spíše jako s případy sociální deprivace než jako s přímou hrozbou.
Shovívavost prokazovaná těmto dobyvatelům nejen vystavuje občany riziku, ale také podněcuje džihádisty, jako je Mohamed, kteří jsou povzbuzováni slabým vynucováním práva a pořádku.
Boj za šaríu ve Švédsku
Tento případ zdůrazňuje děsivou realitu islámu pronikajícího do západních zemí. Tito teroristé nejsou jen pasivními stoupenci islámu, ale aktivními zastánci islámského práva, kteří se ho snaží vnutit všude, kam přijdou.
V tomto případě se tři nevinné dívky staly oběťmi jednoduše proto, že se rozhodly nedodržovat islámský kodex oblékání. Otázkou je, kolik dalších útoků bude potřeba, aby Švédsko – a další západní země – uznaly inherentní nebezpečí vpuštění muslimů vyznávajících šaríu do svých zemí?
Ideologie, která vedla Mohameda k útoku na tyto dívky, není izolovaným způsobem myšlení. Po celé Evropě a dalších neislámských zemích existuje hnutí džihádistů, kteří se odmítají integrovat a místo toho se snaží přeměnit své nové domovy na repliky stejných režimů, v jakých žili.
Útok v Karlskroně není jen trestným činem; je to islámský válečný akt proti bezvěrcům.
Švédský soudní systém nedokáže ochránit své občany
Švédský soudní systém je žalostně nepřipravený vypořádat se s jedinečnou hrozbou, kterou představují islámští fundamentalisté. Skutečnost, že Mohammed byl v minulosti odsouzen za násilí, a přesto mu bylo dovoleno zůstat v zemi, je do očí bijícím příkladem selhání systému.
Tato shovívavost je přímým důsledkem švédské politiky otevřených hranic a neochoty jejích vůdců postavit se nebezpečí islámského extremismu čelem.
Státní zástupkyně Malin Rydell Almrothová, která vede vyšetřování, uvedla, že pouze „náhodou“ se dalším dvěma dívkám podařilo uniknout bez zranění. Kdyby Mohammed uspěl, Švédsko by dnes mohlo truchlit nad třemi mrtvými dětmi.
Navzdory drtivým důkazům o islámské hrozbě, kterou představují jednotlivci jako Mohamed, země nadále umožňuje migrantům s islámskými názory nekontrolovaně se usazovat na svém území.
To vyvolává kritickou a znepokojivou realitu: co skutečně tvoří zákon ve společnosti? Na Západě předpokládáme, že naše právní řády, vynucované policií a prosazované soudy.
Ale v případech, jako je tento, vychází najevo temnější pravda. Ti, kteří jsou ochotni násilně vynucovat cizí zákony – jako je šaría – vytvářejí de facto stát šaría, bez ohledu na to, co říkají švédské zákony.
Rostoucí vliv těchto extremistů vytváří „kriminokracii,“ kde hrubá síla a strach vnucují veřejnosti islámské právo, což podkopává suverenitu vlastního švédského právního systému.
Neschopnost Švédska účinně čelit této ideologické invazi dláždí cestu k tomu, aby šaría zapustila kořeny a vzkvétala, což ohrožuje samotnou strukturu tamní společnosti…
Pod šaríou opísanou v článku treba rozumieť vahhábistické poňatie islamu, ktoré šíri a financuje v celom svete hlavne Saudská Arábia /a menej zjavnými metódami aj Katar a Turecko/ a ktoré sa veľmi líši od pomerov napr. v Spojených arabských emirátoch či Maroku. Inými slovami, nie je šaría ako šaría a moslimské krajiny treba rozlišovať práve podľa toho ,ako sa im darí brániť sa proti vplyvu vahhábizmu. Trebárs Bosnu už tento variant islamu dobyl prakticky úplne a Kosovo od neho nemá ďaleko.
no tak at zruší tu udajnou Demokracii a nastolí právo šaría když to Švedove chtějí stejně to k tomu směřuje a vzhledem k tomu že za podporu práva šaría nikoho netresta a nechrani občany tak at jej rovnou nastoli a když jsou lide tak Debilni že tomu vubec nebrani tak dobře jim tak