Po volebních úspěších AfD přichází návrh na její zákaz

Německo je nyní asi tak stejně „demokratické“ jako ve 30. letech minulého století. Návrh na zákaz AfD nepřichází poprvé, nicméně právě úspěch strany může způsobit, že tentokrát si skutečně najdou způsob, jak stranu zakázat.

Než půjdeme k onomu zákazu, pak bych ráda upozornila na další vysoce nedemokratický krok, kterého se němečtí fašisté z jednotné politické fronty dopustili.

Poté, co vyhrála AfD s náskokem zemské volby v Durynsku, tak byla nejen vyšachována tím způsobem, že se CDU spojila s ultralevicí, ale dokonce byl záhy změněn po desítky let platný sněmovní řád, podle kterého je v rámci durynského parlamentu možná třetinová blokační menšina.

Po desetiletích platnosti se nyní pravidla účelově mění tak, aby této blokační menšině ze strany AfD zabránili.  To ovšem nestačí a stranu nyní čeká řízení o tom, zda nemá být zrušena.

Za několik týdnů bude Spolkový sněm poprvé diskutovat o zákazu druhé nejsilnější strany v Německu, podle všech průzkumů. AfD má být zakázána Spolkovým ústavním soudem.

To chce skupina poslanců z CDU/CSU, Die Linke, Zelených a SPD – zřejmě nejméně deset z každé poslanecké skupiny či skupiny.

Návrh na zákaz strany vypracoval saský poslanec CDU Marco Wanderwitz. Po téměř roce příprav má nyní dostatek příznivců, aby mohla být tato otázka předložena parlamentu.

Protože je potřeba alespoň pěti procent členů parlamentu, aby předložili návrh napříč stranami. Wanderwitz dlouho selhával kvůli 37 podpisům, které k tomu byly potřeba.

Zdá se, že výsledky voleb v Sasku, Durynsku a Braniborsku, kde AfD získala kolem 30 procent hlasů, dodaly potřebnou vzpruhu. Poslanci BSW, na rozdíl od poslanců Levicové strany, nebyli do tohoto návrhu údajně zapojeni.

Jejich braniborský kandidát Robert Crumbach však během volební kampaně také volal po zákazu AfD.

Stěžovatelé tvrdí, že AfD chce „aktivně bojovně-agresivním postojem“ zrušit svobodný demokratický základní řád. Dle předchozí judikatury Spolkového ústavního soudu musí být tato podmínka pro zákaz strany splněna.

Pokud nejvyšší soudci zákaz zamítnou, poslanci budou alternativně požadovat, aby byla AfD vyloučena ze státního financování. Strana by tak byla prakticky neschopná jednat, stěží by mohla vést kampaň a už by nebyla schopna platit své zaměstnance.

Zda je pro návrh na zákaz AfD skutečně většina v Bundestagu, je stále nejasné. Přestože žadatelé pocházejí ze všech poslaneckých klubů – zřejmě s výjimkou FDP – řada dalších poslanců má pochybnosti, zda s tím Spolkový ústavní soud skutečně souhlasí.

Panují obavy, že odmítnutí by mohlo dát AfD další impuls. Poslankyně FDP Katja Adlerová však návrh na X také výrazně kritizovala: „Mohlo by se nabýt dojmu, že zastánci zákazu se bojí více demokracie.“

V nedávné minulosti spolková vláda a Spolkový sněm dvakrát nedokázaly zakázat NPD (dnes je strana přejmenována na Heimat) – naposledy kvůli nedostatku takzvaného potenciálu.

To znamená, že musí existovat reálné nebezpečí, že strana, která má být zakázána, ve skutečnosti zruší svobodný demokratický základní řád. To je ale přesně to, co je u AfD jiné, tvrdí žalobci.

Německo je již nyní jedinou západní zemí, ve které dochází k vážným pokusům zakázat významnou opoziční stranu…