V poslední době se velmi rychle zvyšují počty amerických základen v Evropě (proto asi také rychlý vstup Finska a Švédska do NATO a oněch nových 11 základen, které mají být u nás) a v některých zemích dochází také k umisťování raket dlouhého doletu. Mnozí se obávají další eskalace.
USA začínají v Německu rozmisťovat rakety dlouhého doletu jako SM-6 a Tomahawk – mnozí předpokládají, že jde o další důkaz, že bezpečnostní architektura se zhroutila a Evropa se intenzivně připravuje na válku s Ruskem.
NATO zároveň na summitu oznámilo, že nová základna protivzdušné obrany USA v severním Polsku, určená k odhalování a zachycování útoků balistických raket jako součást širšího protiraketového štítu NATO, je funkční.
USA nasazují v Evropě SM-6, Tomahawk a další nadzvukové zbraně
USA se připravují na dlouhodobé rozmístění raket jako SM-6, Tomahawk a dalších – nově vyvinutých – nadzvukových zbraní v Evropě.
Nové řízené střely budou mít dolet 2 500 km.
Smlouva o jaderných silách středního doletu (INF) podepsaná v roce 1987 Michailem Gorbačovem a poté americkým prezidentem Ronaldem Reaganem zakazuje do roku 2019 rakety s dosahem více než 500 km.
Podle signatářských států své rakety v 90. letech zničilo Německo, Maďarsko, Polsko a Česká republika, později Slovensko a Bulharsko.
Spojené státy v roce 2019 odstoupily od smlouvy INF, protože smlouvu porušila Moskva. Důvodem, který uvedli, bylo rozmístění řízené střely 9M729, známé v NATO jako SSC-8.
Koncem června ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva by měla obnovit výrobu raket středního a krátkého doletu poté, co Spojené státy přivezly podobné rakety do Dánska a na Filipíny pro výcvikové účely.
To říká komuniké NATO
USA se rozhodly, že v Německu rozmístí nové konvenční rakety a řízené střely, aby zaplnily mezeru v ruské odstrašující schopnosti.
Ve společném komuniké zveřejněném na okraj summitu NATO ve Washingtonu daly USA a Německo jasně najevo, že původně šlo o dočasné rozmístění, ale cílem bylo v budoucnu trvale umístit rakety v Německu.
Jak se dále píše v komuniké, vyvíjené nadzvukové zbraně budou v budoucnu také přemístěny do Německa.
„Cvičení s těmito pokročilými schopnostmi bude demonstrovat závazek Spojených států vůči NATO a jejich příspěvek k integrovanému odstrašování v Evropě,“ uvedlo.
Podle informací Frankfurter Allgemeine Zeitung jde o zbraňové systémy s doletem 240 až 460 kilometrů, ale u střel Tomahawk také s doletem 1300 až 2500 kilometrů.
Za nové zbraňové systémy je zodpovědná „Multi-Domain Task Force,“ americká vojenská jednotka, která má být zřízena ve Wiesbadenu od roku 2021 a skládá se z dělostřeleckých, protiletadlových a protiraketových sil a také ze specialistů na kybernetické útoky.
Ze základny Wiesbaden budou v budoucnu koordinovány dodávky zbraňových systémů na Ukrajinu a výcvik ukrajinských ozbrojených sil. Jak uvádí německá tisková agentura dpa, členské státy aliance se rozhodly otevřít centrálu v pátek.
V příslušném komuniké summitu se uvádí: „Cílem je umístit bezpečnostní podporu Ukrajině na trvalejší základ, a tím zajistit lepší, předvídatelnější a koherentnější podporu,“ zdůrazňuje, že to zahrnuje i transformaci ukrajinských obranných a bezpečnostních sil, a tedy umožnění další integrace Ukrajiny do NATO.
Odpovědnost za koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu a výcvik vojáků zatím nesou USA, které koncem roku 2022 zřídí jednotku 300 vojáků s názvem „Security Assistance Group-Ukraine“ (SAG-U) na velitelství amerických ozbrojených sil umístěných ve Wiesbadenu.
Velení NATO ve Wiesbadenu bude v budoucnu tvořit 700 lidí, z nichž 40 je z Německa. Německý generál se dokonce stává zástupcem velitele základny.
Jak píše Tagesspiegel, projekt je vnímán jako preventivní opatření v případě zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, protože NATO se obává, že případná změna ve vedení ve Washingtonu by mohla ovlivnit i koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu a výcvik ukrajinských vojáků.
Maďarsko, které odmítlo název NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine) s odůvodněním, že by mohlo vést alianci do přímé konfrontace s Ruskem, není součástí tohoto velení.
Vyhlídka na rozmístění amerických raket dlouhého doletu v Německu vyvolala v Německu odpor, zatímco příznivci argumentovali, že to udělá Evropu bezpečnější. Odpůrci však varují před nebezpečím soupeření s Ruskem a spuštěním nového závodu ve zbrojení, jako byl ten ve studené válce.
Panují také obavy, že by tento vývoj mohl mít dopad i na výsledek podzimních zemských voleb v Braniborsku, Sasku a Durynsku, kde zatím sílí Alternativa pro Německo (AfD).
Zelení byli také znepokojeni a řekli, že je Olaf Scholz zaskočil. „Kancléř to bude muset rychle vysvětlit. Je znepokojující, že Scholz se k problému nevyjádřil, i když strach a dezinformace pravděpodobně porostou,“ řekla mluvčí strany Zara Naniová pro Rheinische Post.
Francie/Německo/Itálie/Polsko souhlasí s vývojem raket s dosahem více než 500 km
Francie, Německo, Itálie a Polsko podepsaly memorandum o porozumění k vývoji řízených střel s dosahem více než 500 km, aby zaplnily mezeru v evropském arzenálu.
Na okraj summitu NATO ve Washingtonu francouzský ministr obrany Sebastian Le Corneille po slavnostním podpisu prohlásil, že nová raketa bude mít odstrašující účinek. Naznačil také, že Británie by se mohla připojit ke skupině spolupracujících zemí.
První návrh zbraně by mohl být dokončen do konce roku, i když přesné specifikace, jako je dostřel, budou určeny až později.
Rusko o amerických raketách dlouhého doletu pro Německo: „Vážná hrozba, odpovíme“
Rusko zareagovalo na plánované rozmístění amerických raket dlouhého doletu v Německu v prohlášení Kremlu s tím, že vojenskou akci NATO považuje za vážnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz na brífinku s ruskými tiskovými agenturami o výsledcích summitu NATO řekl:
„Severoatlantická aliance opět jasně potvrdila svou podstatu. Je to aliance vytvořená v době konfrontace s cílem tuto konfrontaci udržet.
Napětí na evropském kontinentu roste,“ dodal a vysvětlil, že Kreml monitoruje přístup vojenské infrastruktury NATO.
„Vidíme rozhodnutí NATO o zřízení samostatných správců v černomořských městech, vytváření dalších zařízení v Evropě a vidíme, jak se vojenská infrastruktura NATO neustále a postupně přibližuje k našim hranicím,“ řekl Peskov.
„To nás nutí pečlivě analyzovat rozhodnutí učiněná v debatě. Je to velmi vážná hrozba pro národní bezpečnost naší země. To vše vyžaduje, abychom podnikli promyšlené, koordinované a účinné kroky k odstrašení a boji proti NATO.“
Rusko plánuje „vojenskou reakci„
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Moskva předvídala americko-německou raketovou akci, která byla podle něj zaměřena na zastrašení Ruska a další destabilizaci regionální bezpečnosti a strategických vztahů.
„Potřebné práce na přípravě kompenzačních protiopatření ze strany příslušných ruských státních orgánů začaly mnohem dříve a jsou prováděny systematicky,“ uvedl Rjabkov v prohlášení zveřejněném na webu jeho ministerstva.
„Bez nervů, bez emocí vyvineme na tuto novou hru převážně vojenskou odpověď,“ řekl Rjabkov podle agentury Interfax.
Napětí, nebezpečí střetu na 6. úrovni, graduje, i když graduje stejně nebezpečný střet i hybridními formami. Studená válka ve skutečnosti nikdy neskončila. Jsou tři možnosti, posléze dvě. Dlouhou dobu budeme žít za zvýšeného napětí, balancujíc na hraně vzniku horké války více než na regionální úrovni, například na Blízkém východě. Dále – napětí historickým vývojem samo odezní (podle mě nejpravděpodobnější varianta). Stále ještě hybatel světové moci = Spojené státy americké, se nezbytnou přestavbou po svém politickoekonomickém propadu stanou národním multiazimutovým státem. Rozpad, či radikální přeměna NATA (přetrvá tzv. tvrdé jádro) a „papírového čerta“ EU, je za pár let velmi pravděpodobná. Třetí variantu každý zná. Putin řekl: Na co by byl svět bez Rusů.