Již nějakou dobu jsou v EU schváleny ke konzumaci 4 druhy hmyzu (cvrčci, mouční červi, larvy potemníka a kobylky), nicméně mezitím se pracuje na schválení mnoha dalších. Právě Singapur by mohl jít v případě některých z nově schválených druhů EU příkladem – zejména u těch druhů, jejichž průmyslový odchov je jednoduchý a relativně levný.
Singapur je v rámci globalistické agendy také jednou z pokusných zemí, podle všeho je to především proto, že má velmi poslušné obyvatelstvo, takže se tam agenda velmi dobře ujímá.
Například již v roce 2020 byl právě Singapur první zemí na světě, která schválila prodej umělého drůbežího masa. Nyní schvaluje naráz značný počet druhů hmyzu a podle všeho se zdá, že o konzumenty nebude nouze.
V oznámení ze dne 8. července Singapurská potravinová agentura uvedla, že schválila 16 druhů hmyzu pro lidskou spotřebu jako potravinu, čímž se stala nejnovější zemí, která tak učinila. Mezi schválený hmyz patří mimo jiné kukly bource morušového, kobylky, roháč, medonosná včela evropská, několik druhů cvrčka či mouční červi.
Evropská unie, Spojené království, Austrálie a další země rovněž schválily určitý hmyz pro lidskou spotřebu s jasnými požadavky na označování potravin obsahujících hmyz.
Mezery v amerických předpisech umožnily start-upům s „alternativními proteiny“ vstoupit na trh s hmyzími potravinami – s podporou osobností, jako je Bill Gates a vládních agentur – včetně Organizace spojených národů (OSN), Agentury pro obranné pokročilé výzkumné projekty (DARPA) a National Science Foundation .
Trend k potravinám na bázi hmyzu je spojen s cíli udržitelného rozvoje OSN – Agendou 2030, která podporuje udržitelnost a vynucené změny chování.
„Hmyzí šílenství je úzce spojeno s cíli udržitelného rozvoje (SDGs) Agendy 2030 OSN,“ řekl Michael Rectenwald, autor knihy „Velký reset a boj za svobodu: Odhalení globální agendy.“
Světové ekonomické fórum – možná největší hybná síla takzvaných alternativních proteinů – často vychvaluje soulad Singapuru s Agendou 2030, takže rozhodnutí upřednostnit potraviny na bázi hmyzu není překvapivé.
Zastánci hmyzu jako potravy pro lidi, včetně Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), tvrdí, že je udržitelnější a má nižší uhlíkovou stopu než tradiční zvířata chovaná pro maso.
Potraviny živočišného původu jako hovězí, vepřové a drůbež jsou však účinnějšími a zdravějšími zdroji bílkovin.
„Pravdou je, že hovězí, vepřové, drůbeží maso a další potraviny živočišného původu jsou nejúčinnějšími a nejzdravějšími zdroji bílkovin. Tito klimatičtí fanatici, kteří prosazují potraviny na bázi hmyzu, děsí lidi, aby přijali méně zdravou stravu,“ řekl Seamus Bruner, autor knihy Controligarchs: Odhalení třídy miliardářů, jejich tajných dohod a Globalistického spiknutí k ovládnutí vašeho života“ a ředitel výzkumu ve Government Accountability Institute.
Zatímco zastánci vidí hmyz jako životaschopný zdroj bílkovin pro budoucnost, existují obavy z bezpečnostních a zdravotních rizik, jako jsou paraziti a alergie a vyvolává to otázky o motivech propagace potravin na bázi hmyzu.
„Ospravedlněním prosazování hmyzu je produkovat bílkoviny za použití menšího množství vstupů: zachránit planetu snížením klimatických změn, metanu z krav, menším znečištěním,“ řekla Dr. Meryl Nass, zakladatelka Door to Freedom.
„Ale to, že je to protein, neznamená, že je to pro nás dobré,“ řekla.
Nassová zmínila parazity, které by mohl šířit hmyz, potíže s trávením hmyzu a běžné alergie na chitin – běžně se vyskytující na exoskeletu hmyzu.
Předpokládá, že jedním z důvodů přechodu k hmyzu jako potravě je způsobovat emocionální újmu: ponižovat, degradovat lidské bytosti a potenciálně oslabit lidstvo.
Nizozemská novinářka Elze van Hamelen pro The Defender řekla, že používání hmyzích přísad do krmiva pro domácí zvířata také představuje riziko pro veřejné zdraví, přičemž citovala studii z roku 2019, která nalezla parazity ve 244 z 300 hmyzích farem a obchodů se zvířaty, které byly zkoumány.
V Singapuru místní podniky přijímají potraviny na bázi hmyzu a některé již nabízejí pokrmy obsahující hmyz. Probíhají vzdělávací programy, které mají spotřebitele, včetně dětí, informovat o výhodách konzumace hmyzu.
Některé vzdělávací programy začaly ještě před získáním souhlasu. Například první singapurský start-up na výrobu potravin z hmyzu vedl workshopy a vzdělávací sezení na téměř stovce škol, než Singapurská potravinářská agentura schválila hmyz pro lidskou spotřebu.
Průzkumy provedené po programu zjistily, že asi 80 % studentů by bylo ochotno hmyz po schválení vyzkoušet.
Vzdělávací programy jsou součástí psychologických technik používaných k tomu, aby lidé přijímali hmyz jako potravu.
Několik studií v letech 2020, 2021 a 2022 navrhlo, že by se k ovlivnění veřejného přijetí potravin na bázi hmyzu měly používat behaviorální vědecké koncepty, což je v souladu s Agendou 2030 OSN.
Podle Rectenwalda je „udržitelnost“ kódovým jazykem pro vynucené snížení spotřeby a vynucené úpravy chování.
Kromě ponižování lidí a získání psychologické moci nad nimi existuje obrovský finanční zisk pro ty, kdo řídí agendu hmyzích potravin.
„Bill Gates tvrdí, že jeho investice do alternativních proteinů mají zachránit planetu,“ řekl Bruner. „Neříká, že jsou součástí strategie monopolizace proteinového průmyslu – za účelem zisku – protože lobbuje za zákaz konkurence v podobě masa zvířat.“
nechápu který dobytek by to mohl jíst já se hmyzu štítím cely život snad jen ty červy na ryby jinak nic jinak by se člověk pozvracel věřím že přijde čas a budou se prodávat i exkrementy jako jídlo
přijde doba kdy i kanibalismus bude legální i tohle se do budoucna připravuje Film Soylent Green se stane skutečnost