Konečná verze migračního paktu schválena: Členské země EU musí přijímat nebo platit

Konečná verze migračního paktu schválena: Členské země EU musí přijímat nebo platit

Jak již víte, tak po nedávných jednáních se 14 zemí EU podvolilo a souhlasily s tím, že budou dobrovolně přijímat džihádisty z přetížených vstupních zemí. Dalších 5 zemí je z obliga, neboť jde o země vstupní, odkud se má přerozdělovat. K nim patří Itálie, Řecko, Kypr, Malta a Španělsko.

I když EU odmítá zveřejnit seznam zemí, které se zcela dobrovolně zavázaly k přijímání – podle eurokomisařky Johanssonové by mělo jít v první fázi o přerozdělení více než 60 000 muslimů – lze vylučovací metodou odhadnout, které země by mezi nimi mohly být.

Ze samotného migračního paktu je zcela vyloučena jedna jediná země, která nebude přijímat ani se z ní nebude dál přerozdělovat. Tou zemí je Dánsko.

Tedy 14 zemí, které se hlásí k přijímání, dále 5 zemí, ze kterých se má přerozdělovat a z migračního paktu vyloučené Dánsko – to je celkem 20 zemí.

Zbývá 7 zemí, které se nepřihlásily k přijímání, nejsou zeměmi vstupními a nemají ani výjimku. Které země to jsou se můžeme jen dohadovat. Proti přerozdělování se otevřeně ozvalo Maďarsko a nově také Holandsko, které se v tomto směru chystá přijímat i příslušné zákony.

Zbývá 5 zemí, které nejsou na seznamu. Právě ono utajování „seznamu ochotných“ ze strany EU vyvolává další otázky. Proč nemůže být tento seznam zveřejněn?

Nyní se ovšem podívejme na to, jak má vypadat konečná podoba migračního paktu, který by měl začít platit někdy mezi únorem a květnem 2024.

Po dvou dnech a nocích obtížných třístranných jednání dospěly evropské orgány k předběžné dohodě o pěti zbývajících legislativních kapitolách Paktu o migraci a azylu, stěžejního rámce EU pro řízení migrace, na němž se pracuje již několik let.

Bruselský establishment dohodu vítá jako spravedlivý a vyvážený kompromis, ale konzervativní zákonodárci dohodu kritizovali s tím, že jen stěží ukončí neomezenou masovou migraci do Evropy.

Pět směrů, na nichž se ve středu dohodli, zahrnuje nové prověřovací a azylové procedury, které členským státům umožní účinněji identifikovat a vracet ekonomické migranty, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu.

Odvolávání se na vyšší moc navíc umožní zemím v přední linii obejít určitá omezení (jako je maximální doba zadržení) a urychlit deportace v případě náhlého přílivu migrantů, jakož i získat další finanční prostředky na vybudování ochranné infrastruktury na vnějších hranicích.

Součástí balíčku přitom zůstává „povinný mechanismus solidarity,“  který nutí země vybrat si mezi přijímáním migrantů a placením vysokých částek do společného fondu, zatímco v krizových situacích by se v podstatě zrušily předem dohodnuté horní limity přerozdělování.

V případě, že by byly některé vstupní země příliš přetížené, mohlo by být přerozdělování prakticky bez limitu.

Konzervativní europoslanec Nicolaus Fest (ID) k tomu prohlásil:

Neexistuje žádná dohoda o důsledném navracení nelegálních migrantů. Ilegální migrace je nadále vnímána Bruselem jako přirozený jev, kterému je třeba čelit „řízením“ a přerozdělováním – přerozdělováním migrantů a peněz v rámci Evropy. A nesnižují se ani motivační faktory (dávky), ani nejsou zodpovědné země původu.

Plánem je přijmout migrační pakt jako závazný právní předpis ještě před volbami do EP. Původně se hovořilo o konci února, ale není jisté, že se tento termín stihne.

„Dnešek je skutečně historickým dnem,“ uvedla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová na následné tiskové konferenci ve středu ráno. Metsolová uvedla, že dosažení „možná nejdůležitějšího legislativního balíčku tohoto mandátu je obrovským úspěchem pro konstruktivní proevropský střed.“

„Proevropským středem“ Metsolová myslela středopravicovou EPP, sociálně demokratickou S&D a liberální Renew, tři strany, které mají v Bruselu většinu a jsou za tento průlom většinou zodpovědné (pozn.: za nás jsou v těchto frakcích TOP09, STAN, KDU, ANO a SOCDEM).

Zdá se, že ti, kdo stojí mimo tuto středovou koalici – Zelení a Levice na jedné straně a suverenističtí ECR a ID na straně druhé – jsou výsledkem stejně zklamáni.

Levice si myslí, že dohodnutá pravidla dostatečně neochrání žadatele o azyl, zatímco pravice vidí v novém paktu nástroj, který je má donutit přijímat migranty do jejich zemí.

Výsledek jednání – mezi parlamentními zpravodaji, španělským předsednictvím Rady a zástupci Komise – je však stále jen předběžnou dohodou, o níž je třeba znovu hlasovat jak na plenárním zasedání ve Štrasburku, tak v Evropské radě.

I když Pakt nebude mít problém projít plénem (protože v EP silně převládají vítači), Rada – nebo dokonce jediný členský stát – může přesto zpozdit nebo zablokovat implementaci tím, že odmítne jednomyslný souhlas.

U dvou z pěti hlasování bude obzvláště obtížné získat všech 27 členských států. Nařízení o řízení azylu a migrace i nařízení o řešení krizí (nebo vyšší moci) obsahují prvky navrhovaného mechanismu solidarity, který by Komisi umožnil uložit zemím EU povinné přerozdělování migrantů.

Za normálních okolností zůstává „solidární rezervoár“ ročních relokací migrantů omezen na 30 000 žadatelů o azyl ročně pro celý blok, rozdělených do všech členských států bude probíhat na základě počtu obyvatel (nicméně aktuálně je dohodnuto přerozdělení více než 60 tisíc žadatelů o azyl).

Přerozdělování samozřejmě neplatí pro země, odkud se bude přerozdělovat či pro ty, které mají výjimku (5 hlavních vstupních zemí plus Dánsko).

Původně plánovaný „příspěvek“ ve výši 20 000 eur na migranta od těch, kteří nejsou ochotni přijmout svůj podíl, zůstává také beze změny.

„Rozdíl je v tom, že jednotlivá rozhodnutí členských států o tom, zda přijmou přerozdělování migrantů nebo zda budou platit, nebudou zveřejněna, ale přesto se chceme ujistit, že Evropský parlament bude informován,“ poznamenal zpravodaj EPP Tomas Tobé a dodal, že tato otázka bude dále řešena během dolaďování v následujících měsících.

Nařízení o krizovém řízení však změní i „mechanismus solidarity.“ A vzhledem k neustálému invaznímu tlaku, který Itálie a Španělsko zažívají (zejména na Lampeduse a Kanárských ostrovech), bude „vyšší moc“ pravděpodobně uplatňována velmi často.

„Pokud nedojde k dostatečné reakci v rámci fondu solidarity, aby byly pokryty všechny potřeby státu v první linii v krizi, pak Komise požádá členské státy, aby přislíbily další solidární opatření,“ vysvětlil poslanec Evropského parlamentu Juan Fernando López Aguilar (S&D), zpravodaj nařízení o krizovém řízení.

„Prioritou budou povinné relokační programy,“ zdůraznil Aguilar a dodal, že „Komise zajistí, aby členské státy překročily svůj takzvaný spravedlivý podíl“ přidělených migrantů.

Kolik důkazů ještě potřebují Evropané k tomu, aby si uvědomili, že EU byla mimo jiné zřízena i proto, aby bylo původní obyvatelstvo vyměněno?

 

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 12 Průměrně: 5]

3 thoughts on “Konečná verze migračního paktu schválena: Členské země EU musí přijímat nebo platit

  1. SR musí teraz vystúpiť z EU!!! Iná možnosť tu už ani nie je!!! Prečo by sme mali platiť, keď nemáme pre vlastných ľudí dosť na to, aby mali slušný život v starobe? SR nikdy nebola taká, že by kolonizovala iné štáty a preto nikomu nič nedlhuje!!! Západ nech si teraz ten svoj bordel sám pekne uprace. Treba vystúpiť z fašistickej EU a následne opustiť aj zločineckú teroristickú organizáciu NATO!!! Politici budíček!!! Alebo nám ozaj pripravujete to, že sa tu na Slovensku nebude dať spokojne žiť? Potom nám ozaj ostane už iba to Rusko!!! Tam Bohu chvála nie sú u moci úchyláci, pedofili, debili a drogovo závislí!!! Teda zatiaľ a to vďaka Putinovi!!! Tak, že tak!!! Mysleniu zdar!!!

  2. Ficova vláda určite nie je protimigrantská – zachytil som správu,že chce „riešiť“ nedostatok šoférov autobusov náborom v krajinách východnej Európy a bývalého ZSSR /celkove 300 ks/ . Maďarsko tiež dováža šoférov, ale zďaleka nie iba ich a import migrantov a voličov Fideszu prebieha už dlhé roky hlavne z Ázie – Čína, Vietnam, arabský svet…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *