Jak se sankční politika vůči Číně otočila proti USA a EU?

Jak se sankční politika vůči Číně otočila proti USA a EU?

Mnoho let válčí kolektivní Západ proti zemím, které se plně nepodřídí diktátu Deep state nejen skutečnými zbraněmi, ale především sankcemi.

Ty mají často za důsledek mnohem víc mrtvých než skutečné války. Například nechvalně známý výrok „balkánské řeznice“ o tom, že 500 000 mrtvých iráckých dětí za to stálo, se vztahoval k politice sankcí, v jejichž důsledku skutečně v Iráku zemřelo asi půl milionu dětí.

Sankce USA také musí automaticky uvalit i všichni oddaní lokajové, aby nakonec sami nebyli nějak sankcionováni.

Sankce tak lze bez nadsázky pokládat za jednu z nejničivějších zbraní, která je specialitou USA a EU – a to bez ohledu na fakt, že nikdy nepostihnou boháče.

V jejich důsledku umírají zdaleka nejčastěji děti. Aktuálně je například pod sankcemi již dlouhé roky Sýrie, která je navíc pod americkou okupací. I tam mají sankce, ale i krádeže ropy a úrodné půdy, poměrně tvrdé důsledky.

Nicméně nyní se kolektivní Západ pustil do sankcionování zemí, které to až tak nepostihuje, na druhé straně jsou zásadně postiženy země, které samy sankce uvalují.

Již více než rok můžeme sledovat důsledky protiruských sankcí, které však nejsou zřejmě nic proti tomu, jaké následky přinesou sankce proti Číně. A to nejen pro EU, ale zejména pro USA.

Nyní totiž Čína v odvetě také zakázala vývoz mnoha pro Západ nezbytných komodit. A nyní se sankce dotkly zejména USA…

Konkrétně jsou USA 100% závislé na dovozu nejméně 12 klíčových minerálů, které vláda považuje za kritické, přičemž Čína je primárním zdrojem dovozu mnoha z nich spolu s mnoha dalšími kritickými minerály.

Zatímco USA těží a zpracovávají značné množství nerostů na domácím trhu, v roce 2022 dovoz stále představoval více než polovinu spotřeby 51  minerálů v zemi. USGS vypočítává čistou závislost na dovozu jako procento zjevné spotřeby a ukazuje, kolik americké poptávky po každém nerostu je uspokojeno dovozem.

Z nejdůležitějších minerálů považovaných USGS byly USA z 95% nebo více závislé na dovozu 13 různých minerálů, přičemž Čína byla primárním zdrojem dovozu pro více než polovinu z nich.

Minerál Závislost na čistém dovozu jako procento spotřeby Primární zdroj dovozu (2018–2021)
Arsen 100% 🇨🇳 Čína
Kazivec 100% 🇲🇽 Mexiko
Gallium 100% 🇨🇳 Čína
Grafit (přírodní) 100% 🇨🇳 Čína
Indium 100% 🇰🇷 Korejská republika
Mangan 100% 🇬🇦 Gabon
Niob 100% 🇧🇷 Brazílie
Skandium 100% 🇪🇺 Evropa
Tantal 100% 🇨🇳 Čína
Yttrium 100% 🇨🇳 Čína
Bismut 96% 🇨🇳 Čína
Vzácné nerosty (sloučeniny a kovy) 95% 🇨🇳 Čína
Titan (kov) 95% 🇯🇵 Japonsko
Antimon 83% 🇨🇳 Čína
Chrom 83% 🇿🇦 Jihoafrická republika
Cín 77% 🇵🇪 Peru
Kobalt 76% 🇳🇴 Norsko
Zinek 76% 🇨🇦 Kanada
Hliník (bauxit) 75% 🇯🇲 Jamajka
Baryt 75% 🇨🇳 Čína
Tellurium 75% 🇨🇦 Kanada
Platina 66% 🇿🇦 Jihoafrická republika
Nikl 56% 🇨🇦 Kanada
Vanad 54% 🇨🇦 Kanada
Germanium 50% 🇨🇳 Čína
Hořčík 50% 🇮🇱 Izrael
Wolfram 50% 🇨🇳 Čína
Zirkonium 50% 🇿🇦 Jihoafrická republika
Palladium 26% 🇷🇺 Rusko
Lithium 25% 🇦🇷 Argentina

Patří mezi ně vzácné nerosty (skupina 17 téměř nerozlišitelných těžkých kovů s podobnými vlastnostmi), které jsou nezbytné v technologii, pro vysoce výkonné magnety, elektroniku a průmysl, spolu s přírodním grafitem, který se nachází v lithium-iontových bateriích.

Ty jsou všechny na seznamu kritických minerálů vlády USA, který uvádí celkem 50 minerálů, a USA jsou z 50% nebo více závislé na dovozu 43 těchto minerálů.

Některé další minerály na oficiálním seznamu, v jejichž případě USA 100% závisí na dovozu, jsou arsen, kazivec, indium, mangan, niob a tantal, které se používají v různých aplikacích, jako je výroba slitin a polovodičů spolu s výrobou elektronických součástek, jako jsou LCD obrazovky a kondenzátory.

Závislost Ameriky na dovozu různých nerostů vyústila v novou výzvu vyplývající z oznámených vývozních omezení Číny na galium a germanium, která vstoupila v platnost 1. srpna 2023. USA jsou 100% závislé na dovozu  galia a z 50% na dovozu germania.

Tato omezení jsou považována za odvetu proti sankcím USA a EU vůči Číně, které omezily vývoz čipů a zařízení na výrobu čipů.

Gallium i germanium se používají při výrobě tranzistorů a polovodičů spolu se solárními panely a články a tato vývozní omezení představují další překážku pro kritické americké dodavatelské řetězce různých technologií, které zahrnují LED světla a systémy z optických vláken používané pro vysokorychlostní přenos dat.

Omezení se týkají také Evropské unie, která dováží 71% potřebného galia a 45% germania z Číny.

Uvedené údaje jen potvrzují, že sankcionovat velmoci je něco úplně jiného než sankcionovat země, které se nemají jak sankcím bránit. USA a EU se tak těmito sankcemi střílí do vlastní nohy.

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 22 Průměrně: 5]

4 thoughts on “Jak se sankční politika vůči Číně otočila proti USA a EU?

  1. Je dobré sedět na zlatém Záchodě mít vedle Bidet, když je sankční zbití holt Kábulbudka musí stačit, někdy Jeméň je více než I-ráno Pole-s-týma mezi kláskama.

  2. Závidím Číňanom, že majú vďaka reformám /na rozdiel od klausovského Československa účinným a prospešným/ najprosperujúcejšiu ekonomiku na svete, bez váhania udeľujú trest smrti, a nepoznajú tam mimovládky a ich teror. Mimochodom, podobné radikálne politické a ekonomické reformy ako Teng Siao-Pching plánovala aj Adamcova vláda so súhlasom ÚV KSČ od januára 1990 , ale prišiel november 1989 a nič z nich nebolo… Schvaľujem aj tvrdý systém sociálneho kreditu, hlavne kvôli kdejakému odpadu /Fa-lun-kung, Tibeťania, Ujguri , „aktivisti“ z Hongkongu a podobne/ v žolde CIA a Sorosa. Zišiel by sa aj u nás hlavne kvôli Cigánom… Verím,že aj Tchaj-wan čoskoro získajú Číňania späť a vyženú odtiaľ amerických okupantov.

  3. No neviem, ale Nórsko ako najväčší dodávateľ kobaltu do USA? Ak sa ani nenachádzajú medzi krajinami s najväčšími ložiskami?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *