Co nejspíš ve skutečnosti znamená prohlášení šéfa WHO, že „svět je stále v globální zdravotní nouzi?“

Možná jste toto včerejší prohlášení Tedrose také zaznamenali. Pokud ne, ve zkratce zopakuji vše podstatné, co včera prohlásil, ale především se pokusím postavit jeho prohlášení do kontextu příštího dění.

Toto prohlášení je totiž mnohem závažnější, než si možná myslíte.

„Epidemie koronaviru zůstává globální zdravotní nouzí,“ varoval v pondělí šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) a vyzval svět, aby se dál očkoval a posiloval, používal antivirotika a dbal pokynů WHO.

Státní zdravotnické orgány byly také varovány, aby nadále sledovaly individuální a veřejnou reakci na pokyny.

Generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus při zahájení výročního zasedání výkonné rady WHO připustil, že „není pochyb o tom, že jsme nyní v mnohem lepší situaci než před rokem – kdy byla vysoce přenosná varianta Omicronu na svém vrcholu, ale to neznamená, že by kdokoli měl přestat být ostražitý.“

Tedros uvedl, že za posledních osm týdnů zemřelo po celém světě v souvislosti s koronavirem nejméně 170 000 lidí. Vyzval k úplnému očkování rizikových skupin, zvýšení testování a včasnému používání antivirotik, rozšíření laboratorních sítí a boji proti „dezinformacím“ z opačných zdrojů o pandemii.

Tolik ve zkratce včerejší prohlášení WHO. Včera však také vyhlásil Biden ukončení takřka nekonečného nouzového stavu v USA v polovině května, tedy těsně před začátkem summitu WHO.

Jen připomínám, že USA značně ovlivňují nejen chod OSN, ale také WHO. Právě na půdě WHO se mají v květnu změnit Mezinárodní zdravotní předpisy (MZP) a to právě podle instrukcí USA.

Velmi detailně jste si o tom mohli přečíst například zde nebo zde.

Mezitím je podle včerejšího prohlášení Tedrose celý svět ve stavu „zdravotní nouze.“ A zatím bude i nadále, nejspíš minimálně od doby, než začne summit WHO, na němž mají být schváleny takové MZP, které dají WHO obrovskou moc, srovnatelnou s tou, kterou zajišťuje i pandemická smlouva, jejíž schválení je plánováno na rok 2024.

Ovšem – jak se vyjádřil i jistý renomovaný odborník na mezinárodní právo – budou nové MZP úplně stejnou hrozbou jako pandemická smlouva.

Každopádně dají WHO neskutečnou moc a pokud bude svět uměle udržován ve stavu „zdravotní nouze,“ pak může WHO záhy poté, co by byla nová pravidla schválena, vyhlásit například lockdowny, povinné roušky nebo povinné očkování. Členské země se podle nové úpravy MZP musí plně podřídit.

Připomínám, že zatímco dosud jsou  WHO vydaná opatření považována za DOPORUČENÍ, pak po schválení MZP budou tato opatření závazným NAŘÍZENÍM. 

Lze předpokládat, že potřebné 2/3 zemí nová MZP skutečně schválí. Proti novým MZP se zatím vzepřela jen Indie, některé africké země či Brazílie.

Jenže část afrických zemí (zřejmě pod vlivem korupce či vydírání) začala couvat, Brazílie změnila vedení, přičemž loutkový Lula je zastáncem povinného očkování a Indie se prozatím k postoji k novým MZP nijak otevřeně nevyjádřila.

Včerejší prohlášení WHO a zároveň prodloužení nouzového stavu v USA jistě nejsou náhodné. O to víc je třeba začít na nebezpečí nových MZP upozorňovat, aby co nejvíc lidí vědělo, co se na nás již za pár měsíců chystá.

Je také nejvyšší čas, aby se dala dohromady mezinárodní skupina odborníků (lékaři, právníci), která by na jedné straně vytvořila tlak na WHO a na druhé straně informovala širokou veřejnost.

A je to i na každém z vás, protože vy všichni můžete o tomto nebezpečí informovat své okolí a případně i tlačit na politiky.

Čím větší bude povědomí světové veřejnosti o tom, co se na nás chystá, tím bude větší šance, že WHO nátlak neustojí a od schvalování MZP ustoupí, jako tomu bylo v případě již odloženého schválení pandemické smlouvy.