Poprvé po 87 letech proběhla oslava konce ramadánu (Íd-al-Fitr) v bazilice Hagia Sophia, kterou prezident Recep Tayyip Erdogan přestavěl na mešitu. Stovky věřících se 13. května shromáždily na náměstí před budovou v historické čtvrti Sultanahmet. Většina přítomných následovala tento rituál konce ramadánu kvůli covidovým opatřením mimo mešitu, zatímco malý počet z nich se mohl zúčastnit uvnitř.
Modlitbu vedl šéf Úřadu pro náboženské záležitosti (Diyanet) Ali Erbas, nejvyšší sunnitský imám v Turecku, který vylezl na kazatelnu v mešitě a máchal mečem. Během modliteb začali věřící skandovat hesla proti Izraeli a na podporu Palestině v reakci na současný izraelsko-palestinský konflikt. Připomínám, že podobně se tento imám zachoval i bezprostředně po konverzi chrámu na mešitu při první veřejné modlitbě, kdy s mečem v ruce a vyzval k džihádu Západu mečem.
Loňská přeměna starověkých křesťanských chrámů Hagia Sofia a Chora na mešity – za Atatürka přeměněné na muzea – je součástí Erdoganovy politiky „nacionalismu a islamizace“, která má zamaskovat hospodářskou krizi a s jejíž pomocí si chce udržet vlastní moc. Podle prezidentského dekretu, který rozhodl o konverzi obou kostelů (později mešit a za Atatürka muzeí), islámské úřady zakryly cedulemi s arabskými citáty z Koránu a bílou oponou obrazy Ježíše, stejně jako všechny fresky a ikony, které svědčí o křesťanských kořenech a to jak v Choře, tak v Hagii Sofii. Obě budovy jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
A pan Pirát Bartoš tvrdí, že ještě ve svých 29 letech neměl rozum když uctíval is lam, a jestli ten pán zmoudří někdy ve svých 60 letech (i když nejspíše nezmoudří nikdy), tak již bude pozdě, to zde již z kostelů budou asi mešity.