Jak dlouho může podobná šílená stavba, sdružující 3 blízkovýchodní bludy, vydržet, než bude ve jménu vznikajícího německého chalífátu kompletně změněna na monstrózní mešitu, jejíž velikost nebude mít zřejmě v Evropě konkurenci? Tento osud je jediným možným, pokud nedojde k úplné demolici objektu v rámci občanské války, která je v islamizovaných zemích nevyhnutelná. Otázkou není zda, ale kdy k ní dojde.
Koalice Židů, křesťanů a muslimů položila ve čtvrtek základní kámen mezináboženského centra za 47 milionů eur. Budova vyroste na ruinách katolického kostela svatého Petra v Berlíně z 12. století.
Dům jednoho, který Vatikán označil za „dům modlitby, který spojuje tři světová náboženství pod jednou střechou“, je vlastní projekt papeže Františka na abrahámovský dům. Nutno podotknout, že mnoho „oveček“ Bergoglia za svého nepovažuje, nicméně u muslimů je oblíben, neboť si uvědomují, že jim pomůže urychlit islamizaci Evropy.
Federální vláda a jednotlivé zemské vlády nalévají do budovy 30 milionů eur z peněz daňových poplatníků, kromě financování několika personálních pozic, včetně týmu sociálních médií. Zbývající náklady doplňují soukromí dárci.
Z německé církevní daně však do výstavby Domu jednoho nepřijde ani euro, upřesnili organizátoři. Budovu tak platí všichni němečtí daňoví poplatníci, bez ohledu na to, zda patří mezi věřící či ne.
Do projektu je zapojena berlínská arcidiecéze. „Berlínský arcibiskup není sponzorem, ale je s projektem spojen. Arcibiskup Heiner Koch je členem správní rady nadace,“ oznámilo Katolické centrum svaté Hedviky
„Jsme velmi šťastní, že máme na své straně naše katolické bratry a sestry z berlínské arcidiecéze a arcibiskupa Heinera Kocha,“ napsali organizátoři Domu jednoho na Twitteru během inaugurace.
Oficiální papežské noviny L’Osservatore Romano projekt chválily jako „inovativní projekt, který vytváří společný prostor pro tři velká, monoteistická náboženství“.
Bývalý německý prezident (2010–2012) Christian Wulff vyzval kritiky Sněmovny reprezentantů, aby si přečetli nedávnou encykliku papeže Františka Fratelli Tutti.
„Myslím, že je to velmi užitečné pro koncept ‚Domu jednoho‘ – zejména pro papežovu radu, že Bůh miluje všechny lidi bez ohledu na jejich náboženskou příslušnost,“ řekl Wulff.
Arcibiskup Koch, známý svou podporou homosexuálních vztahů, řekl katolickým kritikům, že mezináboženský projekt „umožní proces dialogu, který nevylučuje kritiku“ a bude zahrnovat i lidi bez vyznání.
Renomovaný znalec islámu Robert Spencer varoval, že „klamný projekt je ve skutečnosti příkladem islámské nadvlády a nepovede k žádnému dobrému výsledku“.
Spencer citoval teoretika Muslimského bratrstva Sayyida Qutba:
„Propast mezi islámem a jahiliyyah (společností nevěřících) je velká a přes něj se nesmí postavit most, aby se lidé na obou stranách mohli směšovat, ale jen proto, aby lidé v jahiliyyah mohli přijít k islámu.“
„Jinými slovy, dialog je prostředkem dawah, islámské nadvlády, nikoli skutečné diskuse nebo výměny. Prohlášení, že všichni věříme ve stejného Boha, je předehrou k výzvě přijmout Mohameda jako proroka a Korán za svatou knihu,“ varoval Spencer.
Na místě již byl postaven dřevěný model náměstí a v této provizorní budově se již konají „vícenáboženské meditace“ jako marketingový nástroj pro potenciální dárce.
Svatyně je postavena na Petriplatzu v nejstarší berlínské čtvrti Cölln na ostrově Spréva na místě vybombardovaného kostela svatého Petra, který byl stržen v roce 1964 poté, co utrpěl vážné škody během druhé světové války. Starověký katolický kostel je zmíněn v dokumentu z roku 1285 a po reformaci byl přeměněn na kostel protestantský….
V islamizovaném Berlíně se samozřejmě z této stavby stane největší evropská mešita. To ví nejen jeden z nejlepších světových znalců islámu Robert Spencer, ale ví to i sami muslimové.
V sekulárním státě by neměla jít náboženským skupinám ani koruna. Jsou to privátní záležitosti jak dobře vystihuje např. Japonská ústva: „Japonsko ustava
—————
Článok 14 japonskej ústavy ustanovuje: „Všetci ľudia sú si rovní pred zákonom a nesmie dôjsť k diskriminácii v politických,
ekonomických alebo sociálnych vzťahoch na základe rasy, vyznania, pohlavia, sociálneho statusu alebo rodinného pôvodu.“
Článok 20 ústavy zasa zaručuje náboženskú slobodu; náboženstvo je podľa neho osobnou vecou jednotlivca:
„Sloboda vierovyznania je garantovaná pre všetkých. Žiadna náboženská organizácia si nebude užívať žiadne privilégiá od štátu
ani nebude mať žiadnu politickú autoritu. Žiadna osoba nemôže byť donútená zúčastniť sa na náboženskom akte, oslave, rituáli
či praktike. Štát a jeho orgány sa zdržia náboženského vzdelávania alebo akýchkoľvek iných náboženských aktivít.“