Nejen u nás nebo na Slovensku jsou značné problémy s jistou menšinou. Tedy lépe řečeno s větší částí příslušníků menšiny, která již asi 700 let pobývá na území Evropy, kam přišla z oblasti dnešního Pákistánu, avšak jen malé procento se dokázalo patřičně integrovat.

Starosta jisté italské obce, jejíž obyvatelé byli sužováni téměř třemi stovkami členů této nepřizpůsobivé komunity, se rozhodl, že se s nevítaným multikulturním obohacením vypořádá poněkud nezvyklým způsobem. Je třeba podotknout, že jde o starostu z PD (italská sociální demokracie), tedy z partaje, která multikulturalismus dlouhodobě podporuje, stejně jako dovoz nových „Italů“ z Afriky.

Radní obce Prato Marco Curcio odsoudil plán starosty z PD vyčlenit přes 70 tisíc eur, aby přesvědčil skupinu cikánů, zejména etnických Sintů, aby opustili čtyři městské tábory.

„Je absurdní utratit 72 tisíc eur, abychom přesvědčili Romy a Sinty, aby opustili své karavany, je to sociální nespravedlnost,“ poznamenal radní Ligy. Italům v nouzi se totiž nikdy jen tak pro nic a za nic peníze nevyplácí.

V těchto čtyřech oblastech žije asi 270 lidí a magistrát očekává, že jejich vystěhování bude trvat 18 měsíců. Akce vyvolala hněv radního Marca Curcia:

„I když existují italské rodiny, které za několik týdnů, bohužel, dostanou oznámení o vystěhování bez náhrady, existují Romové a Sinti, kteří se dostanou z kočovných táborů a k tomu ještě obdrží výstupní bonus. Jako by to nestačilo, obec Prato také vyčlenila více než 70 tisíc eur, aby se je pokusila přesvědčit, aby opustili své chatrče a karavany, kromě těch tisíců eur účtů za vodu a toalety, které jim byly dosud obcí zaplaceny.“

Jeden ze čtyř táborů má přednost před ostatními, aby bylo možné stavět třetí pruh dálnice A11 a také tudy vede městský plynovod.

Pro usnadnění odchodu cikánů proto obec Prato uvedla, že provozovatel, který výzvu uděluje, jim pomůže najít ubytování, pomůže jim i v hledání zaměstnání, možnostech odborné přípravy, podpoře příjmu a dalších opatřeních, jako je výstupní bonus poskytnutý obcí Prato a Zdravotnickou společností.

Zde musím podotknout, že si příliš nedovedu představit, kdo by jim ono zmíněné ubytování nabídl (snad v nějakém zařízení pro africké obohacovače) a na druhou stranu si docela živě dokážu představit, s jakým „nadšením“ přijali oznámení, že jim pomohou najít práci (o výše uvedeném vzdělání nemluvě). Na druhou stranu věřím, že se jich ráda ujme nějaká neziskovka a EU také s radostí nějaký ten milion na „integraci“, která se nedaří již 700 let, pustí….

„Tento projekt ‚přesvědčit Romy a Sinty, aby opustili tábory‘ by také mohl skončit nezdarem, protože nikde není psáno, že jakmile budou tyto prostředky vyčerpány, můžeme tohoto cíle dosáhnout: je tedy možné, že po těchto penězích budou muset zaplatit další, aby se je pokusili znovu přesvědčit, aby odešli“.

Tento návrh pro městského radního znamená sociální nerovnost: „Je to skutečná sociální nespravedlnost pro mnoho Italů, kteří se snaží vyjít s penězi do konce měsíce, a pro všechny, kteří si utahují opasky, aby zaplatili své účty a nájem. Existuje mnoho občanů, kteří chtějí vyjádřit své rozhořčení: v nadcházejících dnech tak v klidu zorganizovali posezení před kočovným táborem Viale Marconi v Mezzaně“…