Rubriky
multikulturní obohacení

Syrský vetřelec si stěžuje na německé úřady za to, že se snažily zjistit jeho identitu z jeho mobilu

Jak víte, tak drtivá většina muslimských invazistů přichází do Evropy bez dokladů a je-li to jen trošku možné, tak o sobě navíc tvrdí, že jsou nezletilí a ideálně i ze Sýrie, neboť tato země původu jim například v Německu tak nějak automaticky azyl zajistí. Nikoho samozřejmě nezajímá, zda třeba dotyčný nebyl součástí ISIS či jiné bojůvky. Přitom je to více než pravděpodobné.

Vetřelci sice zapomínají či někde cestou „záhadně ztrácí“ doklady, ovšem chytré mobilní telefony mají vždy po ruce.

Od roku 2017 může německý BAMF číst údaje o mobilních telefonech žadatelů o azyl za účelem určení jejich totožnosti. Prvním krokem v azylovém řízení je zjištění osobních údajů, ale dokumenty jsou bohužel v drtivé většině případů „ztraceny“ při útěku přes desítky bezpečných zemí, což ztěžuje nebo zcela znemožňuje zjistit totožnost žadatelů o azyl.

Problémy s hodnocením mobilních telefonů jsou způsobeny především těmito „žadateli o azyl“, kteří mají pravděpodobně co skrývat nebo chtějí skrývat, a proto je malý zájem na určení jejich skutečného původu, věku nebo jména. Pokud přijedete do Německa a nemůžete prokázat svou totožnost, ale máte mobilní telefon v zavazadle spolu s nabíječkou a příslušenstvím a nemáte co skrývat, neměli byste mít problém s prohlídkou mobilního telefonu.

„Údajný válečný uprchlík“ ze Sýrie jménem Mohammad A. to vidí zcela jinak, chce podat stížnost přes Společnosti pro práva na svobodu (GFF) u federálního komisaře pro ochranu údajů ohledně prohlídky jeho mobilního telefonu v azylovém řízení. Mohammed A. tvrdí:

„Celou dobu mi říkali, abych vyndal telefon a odemkl ho. Nevěděl jsem, co se děje, nic mi neřekli,“ říká Mohammed A. „Ale bál jsem se deportace. Tak jsem jim dal ten telefon.“

Mohammed A. neměl k dispozici žádné informace a zaměstnanec úřadu mu údajně nevysvětlil, proč jsou mobilní telefony prohlíženy. Alespoň je ovšem údajný Syřan dobře informován, které sdružení musí kontaktovat, aby mu pomohlo podat stížnost, z níž možná ještě něco vytěží.

Je možné se samozřejmě i nadále spoléhat na dobrou víru, považovat nedotknutelnost soukromé komunikace za vysokou úroveň ochrany, ale žadatelé o azyl jsou stále žadateli o azyl a jsou povinni spolupracovat v případě, že je jejich identita neznámá. Alternativně může žadatel o azyl kontaktovat velvyslanectví své země a získat cestovní pas.

Tolik tedy k případu, kdy si údajný Mohamed dovolil přijít do Německa bez dokladů, které údajně ztratil, zatímco mobil měl stále při sobě. Takových, jako je on, jsou v Evropě statisíce a miliony sem směřují. Nicméně na základě této podané stížnosti může dojít i k tomu, že nakonec v Německu prohlídky mobilů zakážou a zmizí tak snad poslední možnost, jak zjistit alespoň něco více o totožnosti či zemi původu vetřelce.

Mnozí z vás si jistě říkají, že jde o Německo. Jenže Německo je sousední země a není nafukovací. Od roku 2015 už vstřebalo miliony muslimských invazistů, přičemž rozhodně zdaleka ne všichni jsou zaregistrováni, mnoho jich pobývá v zemi nelegálně a živí se například prodejem drog, zbraní nebo kuplířstvím.

Jednoho dne se začne tok přelévat i do okolních zemí, přičemž já jsem přesvědčena, že se tak již dávno děje. Ostatně, i na americké CNN se nedávno vyjádřili tak, že premiérka naší země je Merkelová. A svým způsobem mají pravdu, protože o tom jaká politika se u nás povede, už dávno rozhoduje jen Brusel a Berlín…

[Celkem: 3   Průměr: 5/5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.