Alarm phone koordinuje všechny pašerácké lodě ve Středozemním moři

Pašování afrických vetřelců je mnohem lépe zkoordinované, než si myslíte. Jedním z velmi důležitých článků je tzv. Alarm phone, který dává echo o každé lodi, která odplouvá od libyjských břehů, ale i z jiných částí Afriky. Navíc svoje služby velmi čile propaguje v různých zemích Afriky, to vše za pomoci podvratných evropských neziskovek.

Všechny pašerácké lodě mají na Alarm phone napojení, proto přesně ví, kdy a kde mají člun s africkými invazisty vyzvednout. Kdo se za tímto spojovacím článkem vetřelců a pašeráků z neziskovek skrývá?

Alarm Phone je call centrum pro africké vetřelce organizované koalicí mezinárodních neziskovkových aktivistů od Tunisu po Chicago, od Tangeru a Melilly po Palermo, Berlín, Štrasburk, Barcelonu, Brusel, Vídeň, Curych, Amsterdam a Londýn – přímo na Středozemní moře. Koalice se může pochlubit spoluprací s mnoha neziskovkami jako WatchTheMed, Boats4People, Welcome to Europe, Africa Europe Interact, Borderline-Europe, No Borders Morocco, FFM a Voix des migrants.

Alarm Phone byl založen eritrejským knězem a překupníkem drog Donem Mussie Zerayem (viz titul. obr.), léta byl kontaktní osobou ilegálů číslo jedna a byl vyšetřován pro pomoc s jejich pašováním. Všichni pašeráci měli jeho číslo. Nyní už samozřejmě stíhán není, neboť svoji činnost provozuje legálně a ještě je za ni velmi dobře placen.

Později se rozhodl rozšířit síť. Tak začal Alarm Phone za účasti 60 aktivistů z neziskovek, během jediného roku se jejich počet zvýšil na 120. Dnes jich jsou stovky.

Mnoho z nich pochází ze zkušeností z kampaně „Boats4people“ z roku 2012. Na jejich webových stránkách se uvádí:

„Boats 4 People je mezinárodní koalice organizací ze Středomoří, Afriky a Evropy. Byla vytvořena proto, aby zabránila dalším úmrtím na námořních hranicích a aby bránila práva migrantů na moři. Nárokuje si svobodu pohybu pro všechny.“

Na webu jsou všechny pokyny, jak cestovat na člunech a dostat se do Evropy, a odpovídající odkazy na to, kam jít a co dělat. Ale nejsou jediní.

W2EU (Vítejte v EU) je organizace, která v Turecku bezplatně distribuovala 76stránkového průvodce napsaného v arabštině, který obsahuje telefonní čísla organizací, které pomáhají vetřelcům. Uveden je tam například kontakt na Červený kříž a UNHCR. Telefonní čísla nabízejí 24hodinovou podporu. V případě problémů na moři dobrovolník odpoví a na oplátku vyzývá řeckou pobřežní stráž, aby je šla zachránit. Stejně jako Don Mussie Zeray zvedne telefon ve Švýcarsku, jistá Sonia, mluvící arabsky, vezme telefon v Rakousku. Organizace se sídlem v Evropě a severní Africe zaměstnává stovky lidí.

Don Mussie Zeray spolupracuje i s Maročankou Nawal Soufi, která za krátkou dobu pomohla dostat do Evropy dvacet tisíc lidí. Ani její mobil nikdy nepřestává zvonit. Nawal je mezi syrskými vetřelci také známá jako Lady SOS: „Jakmile se naváže kontakt s tím, kdo je na moři, dá mi GPS souřadnice polohy dotyčného člunu, abych je mohl sdělit pobřežní stráži,“ říká Zeray.

Aktivisté z Alarm Phone v Maroku, dotazovaní na svou práci, také navrhují, aby jejich organizace používala letáky k distribuci v Africe, aby byla jejich bezplatná čísla známější. Verbální komunikace funguje nejlépe, proto informace šíří i místní rádia.

V jejich výroční zprávě se píše:

„Pracujeme také s různými projekty v Maroku a západní Africe a se sdruženími jako: Radio Mboa, AMDH, Conseil des Migrants, Centre Culturel Africain a Chabaka (…) Prostřednictvím NoBordersMorocco, s kolektivem subsaharských a evropských aktivistů, jsme založili hustou síť spolupracovníků, žijících v různých místech na migračních trasách.“

Už je vám jasné, proč může invaze tak mohutně postupovat? A je vám taky jasné, že všechny tyto parazity dotuje i EU? Tedy – zcela konkrétně – tyto pašeráky a jejich spolupracovníky si platí i sami Evropané. A mimochodem, nemalou částkou přispívá UNHCR, což je organizace přidružená k OSN.