Občas se vrátíme k některým starším případům, které nám připomenou reálné důsledky politiky multikulturalismu a bezbřehého vítání. Jedním z neotřesnějších případů byla velmi brutální vražda italského páru, který žil většinu života v Německu, na důchod se pak manželé vrátili na manželovu rodnou Sicílii. Důchodu si však příliš dlouho neužívali.
Vincenzo Solano, 68 a jeho manželka Mercedes Ibanez, 70, byli manželé s klidným životem.
Po mnoha letech strávených v Německu se přestěhovali do vlasti Vincenza, na Sicílii. Koupili si dům nedaleko tábora, kde byli ubytováváni afričtí vetřelci.
Krátce před vraždou se Solanovi setkali s údajně osmnáctiletým, Mamadou Kamarou. Jednalo se o jednoho z mnoha Afričanů, kteří už v té době pobývali v Itálii.
Byl jedním z tisíců vetřelců, ubytovaných na úkor daňových poplatníků v luxusním ubytovacím zařízení Mineo. Toto zařízení Salvini v době, když působil jako ministr vnitra, uzavřel.
Vincenzo Solano (68) byl brutálně zavražděn a jeho manželka Mercedes (70) byla nejen zavražděna, ale předtím i znásilněna. K činu došlo v noci na 30. srpna 2015.
Nejprve byl Mamadou Kamara odsouzen k doživotnímu vězení, nicméně záhy se proti rozsudku odvolal. Odvolání se začalo projednávat loni. Ta bestie se jednoduše odvážila odvolat se proti jedinému možnému adekvátnímu rozsudku. Zatím není patrné, jak odvolání dopadne.
Dcera zavražděného páru nyní aktivně protestuje proti politice otevřených přístavů, v čemž je mezi pozůstalými po obětech násilných vetřelců výjimkou. Po brutální vraždě neváhala obžalovat skutečné sponzory masakru, tedy vládu, která otevřela přístavy.
Připomínám, že v mnoha podobných případech se příbuzní obětí chovali zcela iracionálně, tedy vítačskou politiku nadále podporují. Obzvlášť známý je případ devatenáctileté dcery jistého bruselského úředníka z Německa, která byla znásilněna a zavražděna afghánským vetřelcem. Otec pak veřejně krimigrantovi odpustil a nadále podporuje německou politiku bezbřehého vítáni…
