Možná i vás napadne, jak je možné, že nelze deportovat Maročana. Vždyť Maroko je oficiálně bezpečnou zemí! Ostatně, podobně, jako například Tunisko, kam Evropané běžně létají na dovolenou. Přesto tyto země velmi často odmítnou své občany – kriminálníky přijímat. Vždyť tyto země se jich zcela účelově zbavily tím, že je vyslaly do Evropy, tak si je nebudou brát zpět!
Sedmadvacetiletý Fatah Ghazi byl již dříve dvakrát odsouzen k deportaci za různé zločiny. Nicméně, bylo mu i přesto dovoleno zůstat ve Švédsku, protože jeho domovská země, Maroko, ho údajně odmítla přijmout. Nyní je opět odsouzen k deportaci – tentokrát za znásilnění ženy na hřbitově ve Stockholmu.
12. srpna byla přímo na hrobech u kostela Katarina ve stockholmském Södermalmu brutálně znásilněna žena.
Žena byla venku se švédským přítelem a vypila příliš alkoholu, přičemž cestou domů si chtěla u kostela ze „společenské únavy“ odpočinout a usnula. Když se probudila, ležela s hlavou mezi dvěma náhrobky, zatímco ji marocký vetřelec Fatah Ghazi škrtil oběma rukama.
Snažila se mu bránit a křičela „stop!“
„Pokud nebudeš zticha, můžeš být další osobou, která bude tady pod zemí,“ odpověděl tehdy 27letý Arab a znásilnil ji vaginálně i análně.
Podle soudu žena řekla, že ho požádala, aby ji neškrtil, protože měla strach, že když ji bude dál škrtit, může zemřít, ale pokud ji znásilní, může mu později uniknout a přežít.
Násilník byl v noci zachycen bezpečnostními kamerami a později mohl být zatčen a stíhán. Nyní byl odsouzen k 2 letům a 6 měsícům ve vězení za znásilnění a vandalismus (házení kamenů a jiných předmětů na auto).
Fatah Ghazi byl již stíhán za řadu dalších trestných činů a byl dvakrát odsouzen k deportaci. Navzdory tomu se mu podařilo zůstat ve Švédsku a pokračovat v páchání trestných činů.
„Z informací pana Ghaziho vyplývá, že rozhodnutí o vyhoštění nemohla být vykonána, protože ho Maroko odmítlo, ale také byl dlouhou dobu ve vazbě. Z jeho informací navíc vyplývá, že nemá žádnou spojitost se Švédskem, pokud jde o rodinu, bydlení nebo práci,“ napsal v novém rozsudku stockholmský okresní soud.
Ze stanoviska Migračního výboru vyplývá, že Fatah Ghazi požádal o azyl dne 31. října 2016, ale tato žádost byla později zamítnuta.
Nyní je již potřetí odsouzen k deportaci. Jeho deportace je však nepravděpodobná a i v případě, že by byl tentokrát konečně skutečně deportován, je Ghazi v prosinci 2030 ve Švédsku vítán.
Zde bych opět chtěla upozornit na to, že v EU se samořejmě velmi dobře ví, že deportace v případě drtivé většiny vetřelců nefungují. Proto je v nových migračních pravidlech uvedeno, že země, které se nepodílí na přijímání invazistů přímo, musí přijímat ty, kteří jsou určeni k deportaci a jsou déle, než 8 měsíců nedeportovatelní. Po uvedené době se tedy vetřelci přesunou do země, která má za úkol je deportovat.
EU nicméně moc dobře ví, že tyto kriminálníky jejich země odmítají, přičemž například Somálsko nebo Eritrea dokonce přijmou zpět jen ty své občany, kteří s deportací sami souhlasí. Tedy tyto nedeportovatelné kriminálníky pak musí na svém území strpět ty země, které se mají o deportaci, k níž však reálně nikdy nedojde, postarat.
