Nyní vychází najevo podrobnosti k tomu, co všechno předcházelo smrti Samuela Patyho, osmačtyřicetiletého francouzského učitele, jenž byl sťat čečenským džihádistou. Jak možná víte, tak muslimové si na to, že učitel karikatury žákům ukazuje, už dřív stěžovali. Jen připomínám, že vždy předtím, než se chystal učitel obrázky ukazovat, vyzval muslimské žáky, aby – pokud nechtějí utrpět citovou újmu – třídu opustili. Jenže vždy ve třídě nějaký ten muslim zůstal, včetně dcery jistého imáma, který pak hon na učitele inicioval.
„Je suis enseignant“– všichni jsme učitelé, říká slogan, který rezonuje Francií po stětí profesora Samuela Patyho v Conflans-Sainte-Honorine za zobrazení karikatury Mohameda během kurzu o svobodě projevu. Vyšetřování Le Monde však odhalilo méně poučnou realitu. Kolegové – na rozdíl od části rodičů dětí – Patyho nijak nepodpořili, spíš naopak.
Noviny se dostaly k e-mailům Patyho a školy. Při jejich čtení se ukazuje skutečný život střední školy na okraji Paříže, traumatizovaný příběhem, o kterém všichni věřili, že bude brzy zapomenut.
Tohle jsou e-maily z týdne před vraždou. V nich je patrná podpora ředitele a mnoha rodičů, ale také je zde mnoho kritiky ze strany učitelů, kteří napadli Patyho.
Je to příběh západní zbabělosti tváří v tvář dobyvačnému islámu.
Diskuse začínají ve čtvrtek 8.10. „Situace se zhoršila,“ píše ředitel Patymu: „Jeden člověk vyhrožoval, že přivede muslimy do školy.“
Paty odpovídá: „Absurdita situace je komická!“. Učitel vidí obvinění, nenávist: „Je to zlomyslný drb,“ píše. “ Dekonstruuji islamistické argumenty. Neexistuje žádné rouhání, protože republika je sekulární“.
Pak se učitel vzdá kampaně: „Už nebudu mít přednášku na toto téma„. Ředitel píše ostatním pedagogům: „Myslím, že mohu říci, že Paty měl těžký týden a že je důležité, aby se mohl spolehnout na každého z nás.“ Vyzývá k společné reakci učitelů na ochranu svého kolegy a budování zdi proti zastrašování ze strany muslimů.
Paty dostává zprávy o podpoře od rodičů. Ale v rozporu s přáním ředitele, nepřichází žádná solidarita ze strany pedagogických pracovníků. „Cítím potřebu říci, že nepodporuji našeho kolegu,“ píše učitel řediteli. „Odmítám být spoluviníkem svého mlčení. Tato situace mění pouto důvěry, které se snažíme posílit s rodinami, které si vybraly veřejnou školu, a vzhledem ke kontextu, ve kterém se odehrává, ohrožuje celou komunitu „. Takže je to Paty, kdo všechny vystavuje nebezpečí.
Jiný učitel na něj útočí ještě malicherněji: „Náš kolega nejenže nedokázal sloužit věci svobody projevu, ale také poskytl islamistům argumenty a pracoval proti sekularismu tím, že to vypadalo jako nesnášenlivost a dopustil se aktu diskriminace. Moje etika mi zakazuje být komplicem“.
Mezitím kampaň extremistického imáma a některých rodičů již uvedla do pohybu pekelný mechanismus, který vedl k Patyho stětí. Byl pátek 16.10., když učitelé obdrželi poslední e-mail od ředitele. „Hrozná zpráva. Paty byl sťat Abdouallakhem Anzorovem, 18letým Čečencem, který chtěl „pomstít“ proroka islámu.“
2. listopadu, dva týdny po útoku na Conflans-Sainte-Honorine, předložil učitel z jiné školy na pařížském předměstí svým studentům dotazník. Obsahoval tři otázky: „Co se stalo 16.10.?“, „Co jste pochopili při Macronově projevu o Patym?“ a „Existují nějaké body, které byste chtěli vznést?“.
Celá třetina reagovala takto: „Není normální kritizovat islám“, „Bylo by lepší, kdyby nebyla svoboda projevu“ a „Nevidím důvod o tom všem mluvit“.
Pak, na konci e-mailové komunikace se studenty, se profesor ptá: „Uklidněte mě; useknete mi také hlavu?“. Student odpoví: „Nebojte se. Vám ne…“.
