V Brémách postaví památník černošskému drogovému dealerovi

Myslete si co chcete, ale za hlupáky považuji už jen voliče politiků, kteří z daní občanů financují podobné šílenosti. V rámci celosvětového prosazování BLM aktivismu, protibělošského rasismu a v EU obzvlášť pak kvót na černochy, které dokonce odhlasovali i v europarlamentu (včetně hlasů našich poslanců z řad Pirátů, ANO, TOP, KDU, STAN a KSČM), se do reklam, filmů a seriálů povinně vkládají černoši a to často i v případě historických filmů z Evropy, kde bychom je třeba ve středověku ve větším počtu hledali jen marně. Černoši jsou navíc v reklamách, seriálech a filmech ze současnosti velmi často zobrazováni s mladou blondýnkou po svém boku, někdy doplňuje pár i čokoládové dítě.

Podobný aktivismus nenachází mezí, přičemž za „svaté“ se začínají prohlašovat i zločinci, jak všichni známe z případu kriminálníka Floyda. Nicméně EU nesmí zůstat pozadu, takže v rámci „pročernošského“ aktivismu se rozhodlo německé město Brémy postavit pomník černochovi, přičemž se mělo jednat o vetřelce z Afriky.

V německých Brémách tedy zřejmě nestojí oběti závažného trestného činu za pozornost politiků. Socialistická SPD, Zelení a Levice se shodli na tom, že nepostaví památník obětem trestných činů, ale místo toho jej postaví pachateli.

Navzdory již finančně nezdravému rozpočtu krajně levicového hanzovního města bylo na pomník zločinci vyčleněno 60 000 eur. Jedním z mála vehementních kritiků této šílenosti je Jan Timke.

„Uctít takovou osobu i nepřímo památníkem by poškodilo smysl pro spravedlnost široké veřejnosti, a tím dále narušilo důvěru občanů v politiku a právní stát,“ řekl Timke. „To si nemůžeme dovolit vůbec, zejména v historické krizové situaci, v níž se Německo v současné době utápí!“

Kdo je oním „velikánem“, jemuž má být tento pomník odhalen?

27.prosince 2004 zatkli policisté Laye-Alama Condého(34) v Sielwallkreuzung ve Steintorviertelu. Úředníci měli podezření z pašování a distribuce drog. Černoch ve skutečnosti spolkl balíčky s drogami. Ve vazbě na policejním ředitelství mu udělali sondu žaludeční trubicí. Odmítnutý žadatel o azyl ze Sierry Leone se však postavil proti lékařskému zásahu.

Přesto byl spoutaný a lékař mu zasunul trubici nosem. Drogový dealer pak sevřel zuby a opakovaně spolkl zvratky, jak ukázaly důkazy z posledního pokusu dostat z něj drogy. Spolkl pět balíčků kokainu o velikosti lískových oříšků. Pak Condé omdlel, byl převezen na kliniku, kde o několik dní později zemřel.

Řízení proti lékaři, obviněnému za jeho smrt, bylo přerušeno v listopadu 2013 a bylo mu nařízeno zaplatit pokutu ve výši 20 000 eur. Peníze byly vyplaceny matce drogového dealera. V roce 2006 Evropský soudní dvůr označil výše uvedený lékařský zákrok (tzv. „emetiku“), který měl za cíl odhalit balíčky s drogou, za mučení.

Bylo dobře známo, že je tento postup nebezpečný, ale v té době byl legitimizován právě sociálními demokraty. Žádný z politických vůdců však nikdy nebyl hnán k zodpovědnosti. Navíc právě politik, který tuto metodu schválil, pak svědčil proti lékaři v kauze Condé.

Timke popsal chování SPD na podporu žádosti o stavbu památníku jako křečovitý pokus bývalých starostů Scherffa a Böhrnsena, stejně jako dalších zainteresovaných politiků, opět rozvířit případ Condé a pokus o to, aby se drogový dealer objevil v pozitivním světle.

A poukázal na to, že stále existuje další přední sociální demokrat, který byl v té době vehementním zastáncem používání emetiky, ale v návrhu není zmíněn. Tento vrcholný politik není z Brém: Není to nikdo jiný než současný spolkový ministr financí a kandidát SPD na kancléře Olaf Scholz.

Jako hamburský senátor za vnitro, představil Scholz použití emetiky v hanzovním městě v roce 2001 a obhajoval tento způsob hledání drogy v těle dealerů jako metodu, která nemá žádnou alternativu poté, co nigerijský Achidi John zemřel v prosinci téhož roku během použití této metody, tehdy nařízené policií v Eppendorf University Hospital.

Podle německého deníku, který již několik let vede kampaň za památník Condého, je nutné památník postavit, protože:

„Smrt Laye Condého, který byl v policejní vazbě, se zapsala do historie Brém. Vzpomínka na něj proto musí najít konkrétní a symbolické místo v Brémách. Protože existuje společenská odpovědnost pojmenovat to, co se stalo, a navždy si pamatovat: žadatel o azyl, který byl podezřelý ze zločinu, byl mučen a nakonec zabit v průběhu policejního opatření, které bylo nařízeno politickou stranou.“

Pak iniciativa za výstavbu pomníku náhle změnila svou argumentaci a incident je nyní o rasismu. Rádio Brémy tak oznámilo: „Nemělo by to být o osobním životě Condese.“ Televizní stanice citovala mluvčí iniciativy za výstavbu památníku, Gundulu Oerterovou. „Na dnešní vzpomínkové akci se chceme zabývat i rasistickým násilím, například v policejní vazbě nebo v psychiatrických nemocnicích, jak ukazují některé případy v posledních letech.“

Konečné rozhodnutí o výstavbě památníku bylo odloženo na prosinec.